ECLI:CZ:NS:2002:3.TDO.981.2002.1
sp. zn. 3 Tdo 981/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 3. prosince 2002 o dovolání podaném obviněným E. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici H., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 6. 2002, sp. zn. 7 To 222/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 3 T 183/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 18. 3. 2002, sp. zn. 3 T 183/2001, byl obviněný E. K. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák., kterého se dopustil tím, že „dne 29. 1. 2001 kolem 10.00 hodin v O.–M. H., v prostoru garáží si po předchozí dohodě vypůjčil od M. Š. osobní vozidlo Ford Sierra 2,0i GL 4X4, včetně dokladů od vozidla s tím, že vozidlo téhož dne v době od 16.00 do 17.00 hod na stejném místě vrátí poškozenému, což však obviněný neučinil, když následně dne 29. 1. 2001 po předložení padělané plné moci na jméno majitele vozidlo odprodal firmě H + P A., s. r. o., se sídlem P., za částku 10.000,- Kč, čímž majiteli vozidla M. Š. způsobil škodu ve výši nejméně 81.400,- Kč.“ Za tento trestný čin mu byl podle §248 odst. 2 tr. zák. a §35 odst. 2 tr. zák. uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvaceti šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 9. 2001, sp. zn. 14 T 174/2001, jakož i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
O odvolání obviněného E. K. rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 24. 6. 2002, sp. zn. 7 To 222/2002, kterým podle §256 tr. ř. předmětné odvolání zamítl.
Shora citované usnesení Krajského soudu v Ostravě napadl obviněný dovoláním podaným prostřednictvím obhájkyně ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., protože bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, a §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., když „s ohledem na postup odvolacího soudu nebyl náležitě zjištěn skutkový stav věci a jednání obviněného bylo nesprávně právně posouzeno.“
Námitky, které obviněný ve svém dovolání rozvedl v podstatě opakují jeho dříve uplatněnou obhajobu v dané trestní věci a vycházejí z jeho přesvědčení, že se trestného činu zpronevěry nedopustil. Na podporu tohoto závěru dovolatel především uvedl, že odvolací soud nedostál své zákonné přezkumné povinnosti, když neodstranil nedostatky v řízení okresního soudu, neprovedl podstatné důkazy a provedené důkazy hodnotil jednostranně. Dále vyslovil připomínky ke způsobu stanovení a výši způsobené škody. Podle názoru dovolatele navíc z popisu skutku ve výroku rozsudku nalézacího soudu nevyplývá, že škoda vznikla v příčinné souvislosti s jednáním, které bylo předmětem obžaloby. Vzhledem k výše konstatovaným důvodům v petitu svého dovolání navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení a věc přikázal odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupkyně nevyužila k dnešnímu dni svého práva vyjádřit se k podanému dovolání ve smyslu §265h odst. 2 věta prvá tr. ř. Opis dovolání byl Nejvyššímu státnímu zastupitelství doručen dne 8. 11. 2002.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř.
Důvodem dovolání podle ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) citovaného ustanovení. Předmětný důvod patří mezi procesní dovolací důvody a jeho smyslem je náprava závažných vad, které vedou k tzv. zmatečnosti rozhodnutí. Dopadá tedy na případy, kdy došlo bez splnění zákonných předpokladů k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo byl-li zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
V případě obviněného E. K. však nejde o první alternativu tohoto dovolacího důvodu, neboť Krajský soud v Ostravě, jako soud druhého stupně o zamítnutí řádného opravného prostředku (odvolání) rozhodl ve veřejném zasedání, a to za splnění všech zákonných podmínek pro takové rozhodnutí.
Podle tvrzení dovolatele měl být však v dané věci již v řízení před nalézacím soudem dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že nebyl náležitě zjištěn skutkový stav a žalované jednání mělo být nesprávně právně posouzeno. /Tedy druhá alternativa důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř./
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je v těchto případech určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu proto nelze přezkoumávat a hodnotit správnost ani úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř.
Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy bude popis skutku obsažený v příslušném výroku napadeného rozhodnutí ve věci samé.
Obviněný ve svém dovolání uvedl, že odvolací soud neodstranil nedostatky v řízení okresního soudu, když neprovedl podstatné důkazy a provedené důkazy hodnotil jednostranně. Jde tedy výlučně o námitky směřující do oblasti skutkových zjištění učiněných nalézacím a odvolacím soudem, se kterými dovolatel spojil hmotně právní důsledky. Tato skutková zjištění však podle názoru Nejvyššího soudu nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání.
Obviněný dále vyslovil připomínky ke stanovení výše způsobené škody, když navíc podle jeho názoru z popisu skutku ve výroku rozsudku nalézacího soudu nevyplývá, že škoda vznikla v příčinné souvislosti s žalovaným jednáním. Z výroku napadeného rozsudku nalézacího soudu jednoznačně vyplývá, že škoda byla způsobena v příčinné souvislosti se spácháním trestného činu obviněným, když její konstatovanou výši představuje hodnota předmětného vozidla, zjištěná znaleckým posudkem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidel. Stanovení výše škody způsobené trestným činem je v trestním řízení předmětem dokazování v rámci skutkových zjištění. Existence vad ve skutkových zjištěních jako vad procesní povahy nelze však podřadit pod žádný z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Z uvedeného tedy vyplývá, že v posuzované věci nebyly splněny ani podmínky druhé alternativy předpokládané ustanovením §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Dovolatel musí na jedné straně v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle §265b odst. 1 tr. ř.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 3. prosince 2002
Předseda senátu:
Mgr. Josef Hendrych
Vypracovala:
JUDr. Blanka Roušalová