ECLI:CZ:NS:2002:30.CDO.1340.2002.1
sp. zn. 30 Cdo 1340/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce K. F., proti žalovanému K. R., o výživné a o stanovení příspěvku na opravu nemovitosti, vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 9 C 82/97, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. července 2001, č. j. 11 Co 107/2001-334, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud Plzeň - město rozsudkem ze dne 1. září 2000, č. j. 9 C 82/97-262, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal proti žalovanému placení výživného ve výši 2.500,- Kč měsíčně s účinností od podání návrhu, příspěvku na opravu vodovodu ve výši 80.000,- Kč a příspěvku na minimální plynofikaci bytu a zajištění tepla ve výši 110.000,- Kč. Rozhodl též o náhradě nákladů tohoto řízení, včetně náhrady nákladů řízení placených státem.
K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 13. července 2001, č. j. 11 Co 107/2001-334, uvedený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle ustanovení §219 občanského soudního řádu (dále jen \"o. s. ř.\") potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Tento rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 16. srpna 2001.
Uvedený rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dne 22. srpna 2001 dovoláním. Navrhl, aby napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení.
Okresní soud Plzeň - město následně usnesením ze dne 10. prosince 2001, č. j. 9 C 82/97-356, zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Krajský soud v Plzni poté usnesením ze dne 27. února 2002, č. j. 14 Co 63/2002-364b, toto usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení §219 o. s. ř. potvrdil.
Usnesením Okresního soudu Plzeň - město ze dne 27. května 2002, které bylo žalobci doručeno dne 11. června 2002, byl dovolatel vyzván, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení si zvolil pro řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. června 2001, č. j. 11 Co 106/2001, 11 Co 108/2001-324, a proti rozsudku téhož soudu ze dne 13. července 2001, č. j. 11 Co 107/2001-334, zástupce z řad advokátů nebo notářů, a tuto skutečnost doložil soudu předložením plné moci s tím, že v téže lhůtě musí být předloženo advokátem sepsané dovolání. Dovolatel byl současně poučen, že pokud této výzvě ve stanovené lhůtě nevyhoví, bude dovolací řízení zastaveno.
S přihlédnutím k části dvanácté, hlavě první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým byl novelizován mimo jiné též občanský soudní řád, Nejvyšší soud České republiky, jako soud dovolací (§10a o. s. ř.), věc projednal a rozhodl podle znění tohoto procesního předpisu účinného do 31. prosince 2000, neboť odvolací soud v tomto případě rozhodoval o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně vydanému podle dosavadních předpisů.
Podle ustanovení §241 odst. 1 věta první o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Takto je stanoveno tzv. povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení, které je chápáno jako zvláštní podmínka dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze sice odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí ve věci samé. Nedostatek v zastoupení dovolatele musí být proto řešen postupem podle ustanovení §210 a §104 odst. 2 věta první o. s. ř., tj. výzvou, aby si dovolatel, který podal dovolání sám, v soudem určené lhůtě zvolil řádného zástupce. V případě, že takové výzvě není vyhověno, dovolací soud dovolací řízení zastaví podle §243c a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř.
O takový případ jde v posuzované věci, neboť - jak vyplývá z obsahu spisu - dovolatel, ač nebylo doloženo, že by měl právnické vzdělání, nevyhověl výzvě soudu, aby se v dovolacím řízení nechal zastoupit advokátem (toliko v podání ze dne 15. června 2002 setrval na svojí původní žádosti o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, o níž však - jak bylo uvedeno výše - již bylo rozhodnuto). Protože tak nebyla splněna zvláštní podmínka dovolacího řízení, dovolacímu soudu proto nezbylo, než podle již zmíněných ustanovení o. s. ř. dovolací řízení zastavit.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4 věta první o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1, §142 odst. 1 věta první a §151 odst. l věta první o. s. ř., když žalobce neměl se svým dovoláním úspěch, zatímco žalovanému v tomto řízení žádné náklady vznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. září 2002
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu