ECLI:CZ:NS:2002:30.CDO.1668.2002.1
sp. zn. 30 Cdo 1668/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobkyně M. H. proti žalovanému K. H., vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. Nc 893/2001, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. srpna 2001, č. j. 25 Co 312/2001-16, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dne 9. 4. 2001 bylo Okresnímu soudu v Mělníku doručeno podání, ve kterém žalobkyně popisuje problémy, jež má se žalobcem, svým bývalým manželem.
Usnesením ze dne 17. 4. 2001, č. j. Nc 893/2001-2, Okresní soud v Mělníku vyzval žalobkyni k doplnění podání ze dne 9. 4. 2001, poučil ji o tom, jak má podání doplnit a také o tom, že její podání bude odmítnuto, nebude-li ve stanovené lhůtě doplněno.
Usnesením ze dne 31. 5. 2001, č. j. Nc 893/2001-5, Okresní soud v Mělníku podání žalobkyně ze dne 9. 4. 2001 odmítl. Vycházel ze závěru, že uvedené podání „neobsahuje všechny stanovené náležitosti řádné žaloby, jak jsou uvedeny v ust. §42 odst. 4 a §79 odst. 1 o. s. ř.“ a že v řízení pro tento nedostatek nelze pokračovat.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze usnesením ze dne 15. 8. 2001, č. j. 25 Co 312/2001-16, usnesení soudu prvního stupně ze dne 31. 5. 2001, č. j. Nc 893/2001-5, potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) věc přezkoumal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2001 (dále též jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním je napadeno rozhodnutí odvolacího soudu vydané po 1. 1. 2001 a po řízení provedeném podle Občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2001 (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §241 odst. 1 věty první o. s. ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy (§241 odst. 1 věty druhé o. s. ř.). Podle ustanovení §241 odst. 2 o. s. ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která za něj jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc [advokátem nebo - jde-li o věci uvedené v §3 odst. 1 písm. b) a §3 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů - notářem], jestliže sám nebo osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která za něj jedná, takového vzdělání nedosáhla.
Z ustanovení §241 odst. 1 věty první a z ustanovení §241 odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která za něj jedná - musí být při podání dovolání zastoupen advokátem (notářem) a současně, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím takového zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
V posuzovaném případě podala žalobkyně dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byla zastoupena advokátem (notářem), a nebylo ani prokázáno, že by měla právnické vzdělání. Okresní soud v Mělníku proto žalobkyni usnesením ze dne 30. 7. 2002, č. j. Nc 893/2001-33, vyzval, aby si ve lhůtě patnácti dnů zvolila ve smyslu ustanovení §241 o. s. ř. v dovolacím řízení zástupcem advokáta a zároveň ji poučil o následcích nevyhovění výzvě ve stanovené lhůtě. Přestože usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 13. 8. 2002, žalobkyně výzvě dosud nevyhověla.
Z uvedeného vyplývá, že dovolatelka nesplnila zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení a přes výzvu a poučení o důsledcích své nečinnosti do dnešního dne nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1, věty první a §241 odst. 2 o. s. ř. neodstranila. Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání žalobkyně - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c odst. 1 a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 22. listopadu 2002
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu