ECLI:CZ:NS:2002:30.CDO.1961.2001.1
sp. zn. 30 Cdo 1961/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele A. D. proti odpůrkyni České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o invalidní důchod, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 10 C 341/92, o dovolání navrhovatele proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. dubna 2001, č.j. 2 Cao 18/2001-136, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci rozsudkem v záhlaví uvedeným potvrdil k odvolání navrhovatele rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. listopadu 2000, č.j. 10 C 341/92-116, jímž bylo k opravnému prostředku navrhovatele potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 30. 10. 1992, č. 360 119 786, kterým byla zamítnuta navrhovatelova žádost o zvýšení invalidního důchodu pro pracovní úraz pro nesplnění podmínek ustanovení §29 zákona č. 100/1988 Sb. s odůvodněním, že navrhovatel je nadále invalidní, avšak nikoli v souvislosti s úrazem.
Proti tomuto rozsudku podal navrhovatel dovolání.
Při posuzování dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., jímž byl změněn a doplněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§l0a o.s.ř.) po přezkoumání věci bez jednání (§243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle ustanovení §240 odst. l, věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §24l odst. l, věty první o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení §24l odst. 2, věty druhé o.s.ř., nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.
Dovolání je mimořádný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu ustanovení §2l odst. l o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytnout právní pomoc (tj. advokátem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takovéhoto vzdělání nedosáhl.
Z ustanovení §24l odst. l, věty první a z ustanovení §24l odst. 2, věty druhé o.s.ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od l.7.l996 advokáty - srov. §57 odst. 2 zákona č. 85/l996 Sb., o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím tohoto zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
V posuzovaném případě podal navrhovatel dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem a nebylo ani prokázáno, že by měl právnické vzdělání. Soud prvního stupně jej proto usnesením ze dne 31.7.2001, čj. 10 C 341/92-156, vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby mj. jeho prostřednictvím podal proti rozsudku odvolacího soudu řádné dovolání; k provedení potřebných procesních úkonů mu určil lhůtu dvaceti dnů a upozornil jej, že dovolací řízení bude zastaveno, jestliže výzva bude bezvýsledná. Přestože mu byla doručena dne 3l.8.2001, dovolatel výzvě dosud nevyhověl.
Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §24l odst. l, věty první a §24l odst. l, věty druhé o.s.ř., nebyl přes výzvu soudu odstraněn, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání navrhovatele - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c a §l04 odst. 2, věty třetí o.s.ř. zastavil.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, účastníkům však ve stádiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §l46 odst. 2, věta prvá, §224 odst. l a §243b odst. 4 o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. ledna 2002
JUDr. Karel Podolka , v. r.
předseda senátu