ECLI:CZ:NS:2002:30.CDO.1964.2001.1
sp. zn. 30 Cdo 1964/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce - Městská část P. proti žalovanému T. P., o přivolení soudu k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 10 C 220/97, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. července 1999, č.j. 25 Co 170/99-42, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. července 1999, č.j. 25 Co 170/99-42, změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 20. října 1998, č.j. 10 C 220/97 - 23 tak, že přivolil k výpovědi z nájmu bytu č. 24, II. kategorie, o velikosti 0+1, v pátém podlaží domu čp. 862 v K. ulici č. 42 v P., kterou dal žalobce žalovanému dne 29. července 1997 s tím, že tříměsíční výpovědní lhůta počne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku a žalovaný je povinen byt vyklidit do patnácti dnů po uplynutí výpovědní lhůty. Rozhodl též o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Rozsudek soudu druhého stupně nabyl právní moci dne 15. října 1999.
Proti tomuto rozsudku Městského soudu v Praze podal žalovaný v pátek dne l9. listopadu 1999 osobně u soudu prvního stupně dovolání, v němž žádá, z důvodů v něm uvedených, o zrušení tohoto rozhodnutí a o vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalobce se k podanému dovolání nevyjádřil.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení, provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, t.j. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2000.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) proto v tomto rozhodnutí vychází ze znění občanského soudního řádu (dále jen \"o.s.ř.\") účinného do uvedeného data.
Účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání uvedené lhůty nelze prominout, avšak lhůta je zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 1 věta první a odst. 2 o.s.ř.).
Jak již bylo uvedeno, rozsudek soudu druhého stupně nabyl právní moci dne 15. října 1999, avšak žalovaný proti němu podal dovolání až v pátek dne l9. listopadu 1999, t.j. po uplynutí lhůty (§57 odst. 2 o.s.ř.), vymezené k podání tohoto mimořádného opravného prostředku. Dovolatel však v tomto dovolání uvedl, že rozsudek soudu druhého stupně obdržel (byl mu doručen) teprve dne 5. listopadu 1999. Protože tato skutečnost by případně mohla zpochybňovat údaj o tom, kdy dovoláním napadený rozsudek nabyl právní moci (§225, §211, o.s.ř. ve spojení s §159 odst. 1 téhož zákona), byl dovolatel soudem prvního stupně vyzván přípisy doručenými jeho zástupci dne 16. března 2000 a dne 3. října 2001 , aby do třiceti dnů od doručení výzvy doplnil tvrzení o tom, že rozsudek soudu druhého stupně převzal dne 5. listopadu 1999, ač údaje obsažené na doručence takový údaj nepotvrzují, a současně uvedl, z čeho dovozuje, že dovolání bylo podáno včas, když zásilka obsahující rozsudek soudu druhého stupně, byla na poště uložena dne 12. října 1999 (srovnej §47 odst. 2 o.s.ř.). Dovolatel byl současně poučen, že v případě, že této výzvě nevyhoví, bude soud mít za to, že tvrzení o jím tvrzeném doručení rozsudku soudu druhého stupně nemůže doložit, a že se nechce vyjádřit ke skutečnostem, z nichž dovozuje včasnost podaného dovolání (§101 odst. 3 o.s.ř.).
Z obsahu spisu nevyplývá, že by žalovaný soudu tyto požadované skutečnosti sdělil. Protože tak nebyly věrohodněji zpochybněny okolnosti vypovídající o datu, kdy rozsudek odvolacího soudu v této věci nabyl právní moci, a o datu, kdy bylo dovolatelem podáno příslušné dovolání, z již uvedených údajů vyplývá, že toto dovolání bylo podáno po uplynutí stanovené jednoměsíční dovolací lhůty. Bylo tak proto podáno opožděně. Za tohoto stavu dovolacímu soudu nezbylo, než toto dovolání odmítnout podle §243b odst. 4 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř., a nemohl se tak zabývat věcnou správností napadeného rozhodnutí. Rozhodoval přitom, aniž nařídil jednání (§243a odst. l věta první o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4 věta první o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §142 odst. 1 věta první a §151 odst. l věta první o.s.ř., když žalovaný neměl se svým dovoláním úspěch, avšak žalobci v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. ledna 2002
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu