ECLI:CZ:NS:2002:30.CDO.30.2002.1
sp. zn. 30 Cdo 30/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl ve věci žalobkyně J. J., proti žalovanému P. J., o výživné manželky, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 9 C 95/2000, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. května 2001, č. j. 22 Co 75/2001, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 2. května 2001, č. j. 22 Co 75/2001, odmítl podle §218 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) pro opožděnost odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 24. 11. 2000, č. j. 9 C 95/2000-45. Vyšel ze zjištění, že uvedený rozsudek soudu prvního stupně byl doručen tehdejšímu právnímu zástupci žalovaného JUDr. B. Š. náhradním způsobem podle §47 odst. 2 OSŘ. Při prvním pokusu o doručení dne 21. 12. 2000 nebyl adresát zastižen, byla mu tedy zanechána výzva, že mu bude rozsudek znovu doručený dne 22. 12. 2000. Při tomto druhém pokusu o doručení byl vyrozuměn o tom, že rozsudek byl uložen na poště s tím, že nevyzvedne-li si rozsudek na poště do tří dnů, bude třetí den považován na den doručení. Patnáctidenní lhůta k odvolání počala žalovanému běžet dne 26. 12. 2000 a skončila dne 9. 1. 2001. Odvolání bylo podáno až 22. 1. 2001, tedy opožděně.
Shora uvedené usnesení odvolacího soudu, které nabylo právní moci dne 11. 6. 2001, napadl žalobce (dále též dovolatel), zastoupený advokátkou, včasným dovoláním. V dovolání uvedl, že o skutečnosti, že rozsudek soudu prvního stupně byl doručen jeho tehdejšímu advokátovi JUDr. B. Š. náhradním způsobem, jím nebyl informován. Rozsudek mu uvedený advokát předal až na základě dovolatelovy urgence dne 12. 1. 2001, tedy v době, kdy už lhůta k odvolání uplynula. Na základě uvedených skutečností má dovolatel za to, že lhůtu pro podání odvolání zmeškal z omluvitelných důvodů ve smyslu §58 OSŘ. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a rozhodl, že odvolání bylo podáno včas.
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části 12, hlavy prvé, bodu 17, zák. č. 30/2000 Sb., jímž byl změněn občanský soudní řád (zák. č. 99/1963 Sb.), podle kterého dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným před účinností tohoto zákona nebo po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §238a odst. 1 písm. e) OSŘ, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odvolání odmítnuto.
Dovolání však není důvodné. Z obsahu spisu plyne, že rozsudek soudu prvního stupně byl doručován tehdejšímu právnímu zástupci žalobce postupem podle §47 odst. 2 OSŘ. Podle tohoto ustanovení nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
Podle doručenky založené ve spise, zásilka obsahující rozsudek soudu prvního stupně byla po předchozích pokusech o doručení uložena na poště dne 22. 12. 2000 a rozsudek si JUDr. B. Š. vyzvedl dne 8. 1. 2001. Třetí den od uložení zásilky na poště byl 25. prosinec 2000, tedy svátek. Podle ustanovení §57 OSŘ o počítání lhůt, které se vztahuje na všechny procesní lhůty, připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli, nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Tím byla v konkrétním případě středa 27. prosince 2000. Patnáctidenní lhůta k odvolání počala tedy plynout ve čtvrtek 28. prosince 2000 a skončila ve čtvrtek 11. ledna 2001. Odvolání podané žalovaným osobně u soudu prvního stupně až dne 22. 1. 2001 bylo podáno opožděné a jako takové bylo odvolacím soudem správně odmítnuto podle §218 odst.1 písm. a) OSŘ. Napadené usnesení odvolacího soud považuje tedy dovolací soud za správné, proto dovolání zamítl podle §243b odst. 1 OSŘ.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto s odkazem na ustanovení §243b odst. 4, §224 odst. 1, §142 odst. 1 OSŘ, kdy v dovolacím řízení dovolatel neuspěl a žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. ledna 2002
JUDr. František Duchoň, v. r.
předseda senátu