errNsTakto, infNSVyrokGroup,

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 02.07.2002, sp. zn. 30 Cdo 36/2002 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:30.CDO.36.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:30.CDO.36.2002.1
sp. zn. 30 Cdo 36/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele A. O., proti odpůrkyni České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o plný invalidní důchod, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. 33 Ca 232/98, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. ledna 2001, č.j. 2 Cao 372/2000-43, I. Řízení o dovolání navrhovatele se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Vrchní soud v Olomouci usnesením v záhlaví označeným potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. listopadu 2000, č.j. 33 Ca 232/98-36, jímž byla zamítnuta navrhovatelova žádost o ustanovení advokáta jako zástupce podle §30 o.s.ř. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel dovolání. Při posuzování dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., jímž byl změněn a doplněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č. 20/2000 Sb. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení. Podle ustanovení §240 odst. 1,věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §241 odst. 1, věty první o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení §241 odst. 2, věty druhé o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná. Dovolání je mimořádný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu ustanovení §21 odst. 1 o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (tj. advokátem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takovéhoto vzdělání nedosáhl. Z ustanovení §241 odst. 1, věty první a z ustanovení §241 odst. 2, věty druhé o.s.ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1. 7. 1996 advokáty - srov. §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím tohoto zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí ve věci samé. V posuzovaném případě podal navrhovatel dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem a nebylo ani prokázáno, že by měl právnické vzdělání. Soud prvního stupně proto ve výzvě ze dne 14. 3. 2002, čj. 33 Ca 232/98-58 navrhovatele mimo jiné poučil, že dovolatel musí být zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná, a že v takovém případě musí být dovolání sepsáno advokátem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná. K provedení potřebných procesních úkonů mu určil lhůtu dvaceti dnů a upozornil jej, že řízení bude zastaveno, nebude-li výzvě ve lhůtě vyhověno. Přestože výzva byla navrhovateli doručena 21. 3. 2002, dosud jí nevyhověl. Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1, věty první a §241 odst. 2, věty druhé, o.s.ř. nebyl přes výzvu soudu odstraněn, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání navrhovatele – aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi – podle ustanovení §243c a §104 odst. 2, věty třetí, o.s.ř. zastavil. Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, účastníkům však ve stadiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2, věta prvá, §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 2. července 2002 JUDr. Karel Podolka,v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/02/2002
Spisová značka:30 Cdo 36/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:30.CDO.36.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243c předpisu č. 99/1963Sb.
§104 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19