ECLI:CZ:NS:2002:30.CDO.997.2002.1
sp. zn. 30 Cdo 997/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Karla Podolky, v právní věci péče o nezletilé děti T. – J. a J., zastoupené opatrovníkem Okresním úřadem v M., dětí matky M. T. a otce J. T., zastoupeného advokátkou, o zvýšení výživného, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 18 P 291/96, o dovolání otce nezletilých proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. září 2001, č. j. 11 Co 535/2001 - 34, takto:
Dovolání otce se odmítá.
Odůvodnění:
V označené věci Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 4. září 2001, č. j. 11 Co 535/2001 – 34, podle ustanovení 218 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen \"o. s. ř.\") odmítl odvolání otce podané proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 1. června 2001, č. j. 18 P 291/96 - 19. Uvedené rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci dne 27. května 2002.
Proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem podal otec již dne 11. ledna 2002 dovolání, obsažené v podání datovaném dnem 14. ledna 2002.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.)
Dovolání má povahu mimořádného opravného prostředku, kterým lze za zákonem stanovených předpokladů napadnout rozhodnutí odvolacího soudu. Zákon v tomto případě dovolání připouští pouze jen ve výslovně uvedených případech uvedených v ustanovení §237 až §239 o. s. ř. Jak však vyplývá ze znění zmíněných ustanovení, přípustnost dovolání proti uvedenému rozhodnutí v této věci takto jimi založena není (naopak dovolatel v dovolání poznamenává, že sám v této souvislosti podal žalobu pro zmatečnost - srov. §229 odst. 4 o. s. ř.).
Protože tedy dovolací soud neshledal, že by proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu bylo dovolání přípustné, nezbylo mu, než toto dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 o. s. ř. ve spojení s §218 písm. c) téhož zákona odmítnout, aniž se tak mohl zabývat věcnou správností napadeného usnesení. Rozhodoval přitom, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. června 2002
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu