ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.280.2002.1
sp. zn. 33 Odo 280/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce L. B., zastoupeného, advokátem, proti žalovanému A. Ch., zastoupenému, advokátem, o výměnu pračky, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 9 C 315/2001, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. prosince 2001 č. j. 26 Co 515/2001 - 51, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Kolíně usnesením ze dne 31. října 2001 č. j. 9 C 315/2001 - 40 zastavil řízení, neboť žalobce vzal žalobu zpět, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že se žalobci vrací soudní poplatek.
K odvolání žalobce do výroku o nákladech řízení Krajský soud v Praze usnesením ze dne 27. prosince 2001 č. j. 26 Co 515/2001 - 51 změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 525 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce. Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž požadoval zrušit rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolatel namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu je postiženo vadou, která vedla k nesprávnému rozhodnutí a napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení.
Ve smyslu ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona 30/2000 Sb. se dovolání proti usnesení odvolacího soudu projedná a rozhodne podle občanského soudního řádu ve znění účinném po 1. 1. 2001, neboť odvolací soud vydal usnesení dne 27. prosince 2001.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř. a k tomu oprávněným subjektem (žalobcem) zastoupeným advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.), dospěl k k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Za podmínek stanovených §237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutím ve věci samé je rozhodnutí o předmětu řízení, pro nějž se řízení vede. Jde-li o spor mezi účastníky, kteří proti sobě stojí v postavení žalobce a žalovaného, je „věcí samou“ nárok uplatněný v žalobě. V posuzovaném případě by rozhodnutím ve věci samé bylo rozhodnutí o žalobcem uplatněném nároku na výměnu pračky. Dovoláním napadeným usnesením však odvolací soud nerozhodoval o žalobcem uplatněném nároku, nýbrž změnil výrok soudu prvního soudu o nákladech řízení; již proto nelze přípustnost dovolání posoudit podle §237 o. s. ř.
Protože napadené usnesení odvolacího soudu je svou povahou rozhodnutím nemeritorním, bylo namístě posoudit přípustnost dovolání podle §239 o. s. ř. Toto ustanovení sice přiznává účastníku řízení možnost podat dovolání proti nemeritornímu rozhodnutí odvolacího soudu, ovšem pouze v případech, které jsou zde ve výčtu výslovně uvedeny. Usnesení, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení, ve výčtu uvedeno není; nelze proto přípustnost dovolání žalobce v dané věci dovodit podle §239 o. s. ř.
Lze uzavřít, že dovolání žalobce není přípustné podle §237, ani podle §239 o. s. ř. či ostatních ustanovení o. s. ř.; Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné bez jednání odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 o. s. ř., §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobce nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení a žalovanému v souvislosti s tímto řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. června 2002
JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.
předsedkyně senátu