ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.283.2002.1
sp. zn. 33 Odo 283/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce M. Š., zastoupeného, advokátkou, proti žalované K, s.r.o., zastoupené, advokátem, o zaplacení 131 463 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 8 C 127/98, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. dubna 2001 č.j. 25 Co 619 a 620/2000-90, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. dubna 2001 č.j. 25 Co 619 a 620/2000-90 rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 12. června 2000 č.j. 8 C 127/98-61 ve spojení s opravným usnesením ze dne 12. června 2000 č.j. 8 C 127/98-67 ve vyhovujícím výroku co do částky 49 850 Kč potvrdil a co do částky 41 268,20 Kč změnil tak, že se žaloba zamítá. „Ohledně zamítavého výroku“ odvolací řízení zastavil, a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Dovolatelka není srozuměna s tím, jak odvolací soud posoudil otázku „odpovědnosti prodávajícího v případě prodeje použité věci a sekundárně pak i otázku přiměřenosti slevy z kupní ceny“.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 – dále jen „o. s. ř.“ (srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony); skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání, včetně námitky dovolatele o obligatornosti poučení účastníka řízení o dovolání a o lhůtě k dovolání.
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1, věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §240 odst. 2, věty druhé o. s. ř. je lhůta zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
Podle ustanovení §211, §151 a §159 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá právní moci dnem, kdy byl doručen všem účastníkům řízení.
V posuzovaném případě bylo z obsahu spisu zjištěno, že zástupkyni žalobce, advokátce, byl rozsudek odvolacího soudu doručen dne 2. 7. 2000, a zástupci žalované, advokátu dne 17. 7. 2001; nabyl tak právní moci dnem 17. 7. 2001 a lhůta k podání dovolání uplynula v pátek 17. 8. 2001. Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno na poště P. 1 jako doporučená zásilka číslo … dne 16. 11. 2001.
Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2, věta první o. s. ř.), bylo v souladu s ustanoveními §243b odst. 4, věta první a §218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. – aniž byl dovolací soud oprávněn se jím blíže zabývat – odmítnuto. Sluší se připomenout, že námitka dovolatele, jíž je argumentováno o včasnosti dovolání z důvodu absence poučeni o dovolání, vychází z ustanovení občanského soudního řádu ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb.; o. s. ř. ustanovení, které by bylo obdobné ustanovení §240 odst. 3 novelizovaného občanského soudního řádu, nemá.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy v dovolacím řízení neúspěšná žalovaná nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobci náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 19. června 2002
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.
předsedkyně senátu