ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.308.2002.1
sp. zn. 33 Odo 308/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně V. H., zastoupené, advokátem, proti žalovanému M. Š., zastoupenému, advokátkou, o 200 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 15 C 177/99, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. dubna 2001 č.j. 13 Co 678/2000-92, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Sokolově rozsudkem ze dne 10. dubna 2000 č.j. 15 C 177/99-64 uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni 200 000 Kč s 15 % úrokem z prodlení od 1. 1. 1999 do zaplacení, žalobu o zaplacení 16 % úroku z prodlení od 1. 1. 1999 do zaplacení částky 200 000 Kč zamítl, a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 72 075 Kč k rukám jejího zástupce
K odvolání žalovaného Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 17. dubna 2001 č.j. 13 Co 678/2000 rozsudek soudu prvního stupně v napadeném vyhovujícím výroku, tedy pokud bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni kromě již pravomocně přiznané částky 58 000 Kč částku 142 000 Kč, potvrdil; dále jej v tomto výroku v části týkající se příslušenství pohledávky změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 % úrok z prodlení z částky 200 000 Kč od 1. 5. 1999 do zaplacení. Co do úroku z prodlení vyššího než přiznaného za období od 1. 5. 1999 do zaplacení a za období od 1. 1. 1999 do 30. 4. 1999 v plné výši rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že v tomto rozsahu se žaloba zamítá. Žalovaného pak zavázal zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů k rukám jejího zástupce 82 056 Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž vytýkal odvolacímu soudu, že jeho rozhodnutí trpí vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a navrhoval, aby dovolací soud tento rozsudek odvolacího soudu, jakož i jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 – dále jen „o. s. ř.“ (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony); skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1, věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §240 odst. 2, věty druhé o. s. ř. je lhůta zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
Podle ustanovení §211, §151 a §159 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá právní moci dnem, kdy byl doručen všem účastníkům řízení.
V posuzovaném případě bylo z obsahu spisu zjištěno, že jak zástupci žalobkyně, advokátovi se sídlem …, tak zástupkyni žalovaného, advokátce se sídlem …, byl rozsudek odvolacího soudu doručen dne 6. 9. 2001, a nabyl tak tohoto dne (tj. 6. 9. 2001) právní moci. Lhůta k podání dovolání uplynula v pondělí 8. 10. 2001 (srov. §57 odst. 2 o. s. ř.). Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno osobně na podatelně Okresního soudu v Sokolově dne 24. 10. 2001.
Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2, věta první o. s. ř.), bylo v souladu s ustanoveními §243b odst. 4, věta první a §218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. – aniž byl dovolací soud oprávněn se jím blíže zabývat – odmítnuto.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů a žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 19. června 2002
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.
předsedkyně senátu