ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.349.2002.1
sp. zn. 33 Odo 349/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně J. K., zastoupené, advokátem, proti žalovanému M. K., zastoupenému, advokátkou, o zaplacení částky 900 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 11 C 401/99, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. května 2001 č. j. 25 Co 131/2001-79, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7 575 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám, advokáta.
Odůvodnění:
Okresní soud v Nymburce rozsudkem ze dne 29. srpna 2000 č. j. 11 C 401/99-46 žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 900 000 Kč, zastavil řízení proti druhé žalované Č. p., a.s. a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. května 2001 č. j. 25 Co 131/2001-79 rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části potvrdil, rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení a připustil ve věci dovolání.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které předal poště k přepravě dne 17. září 2001.
K dovolání podala žalobkyně vyjádření, ve kterém upozornila především na to, že podle 240 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve znění platném do 31. 12. 2000 je stanovena lhůta k podání dovolání 1 měsíc od právní moci rozhodnutí. Tuto lhůtu dovolatel nedodržel, a proto navrhla odmítnutí dovolání.
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000, dále jen „o. s. ř.“). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle o. s. ř. ve znění platném do 31. 12. 2000.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 15 zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V posuzované věci byl rozsudek soudu prvního stupně vydán dne 29. srpna 2000.
Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §211, §151 a §159 odst. 1 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá právní moci dnem, kdy byl doručen všem účastníkům řízení. V daném případě byl tento rozsudek doručen zástupci žalobkyně dne 25. července 2001 a zástupci žalovaného dne 7. srpna 2001, takže právní moci nabyl dne 7. srpna 2001.
Podle ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. končí lhůty určené podle měsíců uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty takto stanovený na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Posledním dnem k podání dovolání byl pátek 7. září 2001. Dovolání žalovaného ze dne 25. 9. 2001 podané poště k přepravě dne 27. září 2001 bylo tudíž opožděné.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto podle §243b odst. 4 a 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 3 a §142 odst. 1 o. s. ř. Podle výsledku dovolacího řízení má žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které se sestávají z odměny advokáta za jednu čtvrtinu sazby odměny ve výši 7 500 Kč [§3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů] a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75 Kč (§13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost stanovenou mu tímto usnesením, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 28. května 2002
JUDr. Zdeněk Des, v. r.
předseda senátu