ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.372.2002.1
sp. zn. 33 Odo 372/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyň A) M. B., B) Mgr. H. P., proti žalovaným 1) J. T., 2) A. T., o 17 263 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. Ro 213/2001, o dovolání právního předchůdce žalobkyň JUDr. B. G., CSc., zemřelého …, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. ledna 2002 č. j. 12 Co 50/2002 - 30, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 29. října 2002 č. j. 33 Odo 372/2002 - 47 rozhodl, že v řízení bude pokračováno s M. B., bytem ve V., S. č. 473 a Mgr. H. P., bytem ve S., Š. č. 540 jako dědičkami po zemřelém žalobci JUDr. B. G. (§107 odst. 1 o. s. ř).
Okresní soud v Domažlicích usnesením ze dne 4. ledna 2002 č. j. Ro 213/2001 - 26 vyzval právního předchůdce žalobkyň, aby v souvislosti s podaným dovoláním doložil ve smyslu §241 o. s. ř. své právnické vzdělání nejlépe ověřenou kopii diplomu, popř. potvrzení advokátní komory o zapsání do seznamu advokátů.
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 21. ledna 2002 č. j. 12 Co 50/2002 - 30 odvolání odmítl jako nepřípustné ve smyslu §202 odst. 1 písm. d) o. s. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu podal právní předchůdce žalobkyň dovolání, v němž požadoval zrušit rozhodnutí obou soudů. Dovolání považuje za přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pro zásadní význam otázky, zda advokát musí prokazovat soudu, že má právnické vzdělání, je-li to podle §5 odst. 1 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb. ve znění zákona č. 210/1999 Sb. zákonným předpokladem pro výkon advokacie.
Ve smyslu ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb. se dovolání proti usnesení odvolacího soudu projedná a rozhodne podle občanského soudního řádu ve znění účinném po 1. 1. 2001, neboť odvolací soud vydal usnesení dne 21. ledna 2002.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř. a k tomu oprávněným subjektem (žalobcem), jenž má právnické vzdělání (§241 odst. 1 o. s. ř.), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Za podmínek stanovených §237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutím ve věci samé je rozhodnutí o předmětu řízení, pro nějž se řízení vede. Jde-li o spor mezi účastníky, kteří proti sobě stojí v postavení žalobce a žalovaného, je „věcí samou“ nárok uplatněný v žalobě. V posuzovaném případě by rozhodnutím ve věci samé bylo rozhodnutí o žalobcem uplatněném nároku na zaplacení částky 17 263 Kč s příslušenstvím. Dovoláním napadeným usnesením však odvolací soud nerozhodoval o žalobcem uplatněném nároku, nýbrž odmítl odvolání proti usnesení soudu prvního stupně z důvodu, že tento opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí není přípustný podle §202 odst. 1 písm. d) o. s. ř. Přípustnost dovolání proto nelze posoudit podle ustanovení §237 o. s. ř.
Protože napadené usnesení odvolacího soudu je svou povahou rozhodnutím nemeritorním, bylo namístě posoudit přípustnost dovolání podle ustanovení §239 o. s. ř. Toto ustanovení sice přiznává účastníku možnost podat dovolání proti nemeritornímu rozhodnutí odvolacího soudu, ovšem v případech, které jsou zde ve výčtu výslovně uvedeny. Usnesení o odmítnutí odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ve výčtu uvedeno není; nelze proto přípustnost dovolání v dané věci podle ustanovení §239 o. s. ř. dovodit.
Lze uzavřít, že dovolání žalobce není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., jehož se žalobce výslovně dovolával, ani podle ustanovení §239 o. s. ř. či ostatních ustanovení o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné bez jednání odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy neúspěšné žalobkyně nemají právo na náhradu těchto nákladů a žalovaným v souvislosti s tímto řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. listopadu 20002
JUDr. Kateřina Hornochová, v.r. předsedkyně senátu