ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.428.2002.1
sp. zn. 33 Odo 428/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce S. B., zastoupeného, advokátkou, proti žalovanému P. J., zastoupenému, advokátkou, o zaplacení částky 4 200 USD, vedené u Okresního soudu v Karviné, pobočce v Havířově, pod sp. zn. 27 C 20/98, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. prosince 2001 č. j. 13 Co 1349/99-128, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karviné, pobočka v Havířově rozsudkem ze dne 13. srpna 1999 č. j. 27 C 20/98-66 ve znění doplňujícího usnesení ze dne 4. října 1999 č. j. 27 C 20/98-73 uložil žalovanému, aby zaplatil žalobci částku 4 200 USD, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 5. prosince 2001 č. j. 13 Co 1349/99-128 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §239 odst. 1 o. s. ř., neboť odvolací soud v poučení o opravných prostředcích ve svém rozsudku ze dne 5. 12. 2001 poučil účastníky řízení tak, že proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu lze za podmínek §§237 – 239 o. s. ř. ve znění do 31. 12. 2000 podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, a to do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí, prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Dovolatel namítá, že podle §241 odst. 3 písm. c) o. s. ř. vychází napadené rozhodnutí ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Z výpovědi svědka G. podle jeho názoru vyplývá, že tento svědek předal žalovanému v autě před domem žalobce obálku s částkou 5 000 DM a poté viděl, že tuto totožnou obálku dovolatel předal žalobci. Takto došlo ke splacení skutečně poskytnuté jistiny 3 500 USD, neboť zbývající část dluhu představovala skrytý úrok ve výši 20 % z této skutečně poskytnuté částky. Skutečnost, že si dovolatel nenechal žalobcem vystavit kvitanci o předání 5 000 DM, odůvodňuje dovolatel svojí důvěrou v chování žalobce, která mezi nimi panovala již od splácení jiného dluhu ve výši 30 000 Kč, když tento dluh byl kryt směnkou dovolatele. Dovolatel vrátil dluh žalobci, i když mu nebyla směnka vrácena, ani později znehodnocena. Dovolatel navrhl zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12. 2000 – dále jen „o. s. ř.“). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle o. s. ř. ve znění platném do 31. 12. 2000.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 15 zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V posuzované věci byl rozsudek soudu prvního stupně vydán dne 13. srpna 1999.
Dovolání v dané věci není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek uvedených v §238 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a v §239 o. s. ř.
Podle §238 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. O takový případ se v posuzované věci nejedná.
Dovolání v tomto případě není přípustné ani podle §239 odst. 1 o. s. ř., neboť odvolací soud ve výroku svého potvrzujícího rozsudku nepřipustil možnost podání dovolání, a není přípustné ani podle §239 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaný před vyhlášením rozsudku odvolacího soudu nenavrhl, aby dovolání bylo odvolacím soudem připuštěno.
Pro úplnost je třeba uvést, že na přípustnost dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu nelze usuzovat z formulace poučení obsaženého v napadeném rozsudku, jak se mylně domnívá dovolatel. Toto poučení obsahuje pouze obecný odkaz na ta ustanovení občanského soudního řádu, která upravují režim dovolání a upozorňuje na možnost podat dovolání za splnění určitých předpokladů, které však v dané věci ve vztahu k potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu naplněny nejsou. Vysloví-li odvolací soud přípustnost dovolání, musí tak učinit ve výroku svého rozhodnutí.
Za situace, kdy z obsahu spisu nevyplývá, že by rozsudek odvolacího soudu trpěl některou z vad uvedených v ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., přičemž ani dovolatel netvrdí, že by řízení těmito vadami trpělo, je nepochybné, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle §243b odst. 4 věty první a §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 ve spojení s §224 odst. 1, §142 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalobci žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. června 2002
JUDr. Zdeněk Des, v.r.
předseda senátu