ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.488.2002.1
sp. zn. 33 Odo 488/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně C., s.r.o., zastoupené, advokátem, proti žalované S. H., zastoupené, advokátem, o zaplacení částky 83 679 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 48 C 139/97, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. března 2001 č. j. 26 Co 4/2001-38 takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně usnesením ze dne 30. června 2000 č. j. 48 C 139/97-34 zamítl návrh žalované na zrušení rozsudku pro zmeškání ze dne 11. prosince 1997 č. j. 48 C 139/97-21.
K odvolání žalované Krajský soud v Brně usnesením ze dne 12. března 2001 č. j. 26 Co 4/2001-38 usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které předala na podatelnu soudu prvního stupně dne 31. května 2001.
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 - dále jen „o. s. ř.“). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2000.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 15 zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V posuzované věci bylo usnesení soudu prvního stupně vydáno dne 30. června 2000.
Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §167 odst. 2, §211 a §159 odst. 1 o. s. ř. doručené usnesení, které již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že usnesení odvolacího soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá právní moci dnem, kdy bylo doručeno všem účastníkům řízení. V daném případě bylo toto usnesení doručeno zástupci žalobkyně i zástupci žalované dne 23. dubna 2001 a tentýž den nabylo právní moci.
Podle ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. končí lhůty určené podle měsíců uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty takto stanovený na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Posledním dnem k podání dovolání byl tedy 23. květen 2001. Dovolání ze dne 15. května 2001 předané žalovanou na podatelnu soudu prvního stupně dne 31. května 2001 bylo tudíž opožděné.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto podle §243b odst. 4 a 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná neměla v dovolacím řízení úspěch a žalobkyni náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. července 2002
JUDr. Zdeněk Des, v.r.
předseda senátu