ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.521.2002.1
sp. zn. 33 Odo 521/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobců 1. M. O., a 2. K. O., obou zastoupených, advokátem, proti žalovaným 1. V. V. a 2. K. V., oběma zastoupeným, advokátkou, o zaplacení částky 83 500 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 12 C 413/95, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. září 2001 č. j. 38 Co 370/98-63 takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4 335 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám, advokátky.
Odůvodnění:
Okresní soud Brno-venkov rozsudkem ze dne 13. listopadu 1997 č. j. 12 C 413/95-34 ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 2. května 2001 č.j. 12 C 413/95-54 uložil žalovaným, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobcům částku 83 500 Kč se 17% úrokem z prodlení od 5. 12. 1994 do 25. 6. 1995, s 19% úrokem z prodlení od 26. 6. 1995 do 20. 6. 1996 a s 21% úrokem z prodlení od 21. 6. 1996 do zaplacení s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zanikne v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného a rozhodl o náhradě nákladů řízení. V části, v níž se žalobci domáhali po žalovaných zaplacení částky 16 500 Kč, bylo řízení zastaveno.
K odvolání žalovaných Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 20. září 2001 č. j. 38 Co 370/98-63 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se zamítá žaloba, aby bylo žalovaným uloženo zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 83 500 Kč se 17% úrokem z prodlení od 5. 12. 1994 do 25. 6. 1995, s 19% úrokem z prodlení od 26. 6. 1995 do 20. 6. 1996, s 21% úrokem z prodlení od 21. 6. 1996 do 26. 5. 1997, s 26% úrokem z prodlení od 27. 6. 1997 do 13. 8. 1998, s 23% úrokem z prodlení od 14. 8. 1998 do 26. 10. 1998, s 20% úrokem z prodlení od 27. 10. 1998 do 22. 12. 1998, s 15% úrokem z prodlení od 23.12. 1998 do 11. 3. 1999, s 12% úrokem z prodlení od 12. 3. 1999 do 2. 9. 1999, s 11% úrokem z prodlení od 3. 9. 1999 do 26. 10. 1999 a s 10% úrokem z prodlení od 27. 10. 1999 do zaplacení, změnil výrok o náhradě nákladů řízení v prvním stupni a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, které předali na podatelnu soudu prvního stupně dne 3. dubna 2002.
K dovolání žalobců podali žalovaní vyjádření, ve kterém navrhli zamítnutí dovolání pro jeho nedůvodnost.
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 - dále jen „o. s. ř.“). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle o. s. ř. ve znění platném do 31. 12. 2000.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 15 zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V posuzované věci byl rozsudek soudu prvního stupně vydán dne 13. listopadu 1997.
Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §211 a §159 odst. 1 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá právní moci dnem, kdy byl doručen všem účastníkům řízení. V daném případě byl tento rozsudek doručen zástupci žalobců dne 14. února 2002 a zástupci žalovaných dne 12. února 2002, právní moci tedy nabyl dne 14. února 2002.
Podle ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. končí lhůty určené podle měsíců uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty takto stanovený na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Posledním dnem k podání dovolání byl tedy 14. březen 2002. Dovolání ze dne 29. 3. 2002 předané žalobcem na podatelnu soudu prvního stupně dne 3. dubna 2002 bylo tudíž opožděné.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto podle §243b odst. 4 a 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 3 a §142 odst. 1 o. s. ř. Podle výsledku dovolacího řízení mají žalovaní právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které se sestávají z odměny advokáta za jednu čtvrtinu sazby odměny ve výši 4 260 Kč [§3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka řízení a kterou se mění vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů] a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75 Kč (§13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. července 2002
JUDr. Zdeněk Des, v.r.
předseda senátu