ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.592.2002.1
sp. zn. 33 Odo 592/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce L. B., proti žalovanému S. B., zastoupenému , advokátem, o zaplacení částky 720 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 11 C 343/95, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. ledna 2002 č. j. 13 Co 350/99-132, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7 575 Kč k rukám, advokáta, se sídlem ve Z., L. II/385, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Zlíně rozsudkem ze dne 16. listopadu 1998 č. j. 11 C 343/95-72 částečně zastavil řízení, a to pokud jde o zaplacení smluvních úroků ve výši 269 640 Kč a částečně, pokud jde o úrok z prodlení ve výši 36 % z částky 720 000 Kč od 1. 1. 1994 do zaplacení, zamítl návrh, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 720 000 Kč s 3% úrokem od 1. 11. 1994 do 14. 7. 1994, se 16% úrokem od 15. 7. 1994 do 23. 10. 1994, 17% úrokem od 24. 10. 1994 do 25. 6. 1995, 19% úrokem od 26. 6. 1995 do 20. 6. 1995 a 24% úrokem od 21. 6. 1996 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 24. ledna 2002 č. j. 13 Co 350/99-132 rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil, změnil výrok o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž poukazoval především na to, že skutkové závěry soudu prvního stupně i odvolacího soudu neodpovídají zjištěným skutečnostem. Navrhl proto zrušení rozsudků soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaný ve svém vyjádření k dovolání posoudil toto dovolání jako opožděné, nepřípustné a nedůvodné. Navrhl odmítnutí dovolání.
Podáním ze dne 23. 8. 2002 vzal žalobce dovolání zpět.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 (srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/63 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) a po účinném zpětvzetí dovolání dovolací řízení podle §243b odst. 4 věty druhé o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když žalobce procesně zavinil, že dovolací řízení muselo být zastaveno. Náklady žalovaného sestávají z odměny advokáta za zastupování účastníka v dovolacím řízení ve výši 7 500 Kč [§3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny v zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif)] a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75 Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce dobrovolně povinnost, kterou mu ukládá toto rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 26. září 2002
JUDr. Zdeněk Des, v.r.
předseda senátu