ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.605.2002.1
sp. zn. 33 Odo 605/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Miroslava Galuse a JUDr. Zdeňka Dese ve věci žalobce JUDr. B. G., Csc., proti žalovanému Z. K., o zaplacení 4 375 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 29 Ro 847/2001, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. ledna 2002, č.j. 13 Co 72/2002-22, takto:
Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 31. 1. 2002, č.j. 13 Co 72/2002-22, Krajský soud v Plzni k odvolání žalobce potvrdil usnesení Okresního soudu v Karlových Varech, č.j. 29 Ro 847/2001-18, kterým byl zamítnut návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků. Soudy obou stupňů shodně uzavřely, že poměry žalobce neodůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce 23. 4. 2002 dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. V důvodech dovolání odkazuje výslovně na ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. (jímž lze dovolání odůvodnit tím, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení). Namítá, že starobní důchod v částce 7 864 Kč je jeho jediným příjmem, neboť výkon advokacie mu byl pozastaven a při zaplacení soudního poplatku by se mu nedostávalo peněz na léky, které musí denně užívat a jejichž hodnota převyšuje 6 800 Kč.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále rovněž jen „o. s. ř.“) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. a k tomu oprávněným subjektem (žalobcem), jenž má právnické vzdělání (§241 odst. 1 o. s. ř.), dospěl k závěru, že projednání dovolání brání nedostatek podmínky řízení.
Podle ustanovení §103 o. s. ř. přihlíží soud kdykoli za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti (§19 věta před středníkem o. s. ř.). Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat (§107 odst. 1 věta první o. s. ř.). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (§107 odst. 5 věta první o. s. ř.).
Dovolacímu soudu je z jeho činnosti známo (srov. §121 o. s. ř.), že dovolatel, JUDr. B. G. v době po podání dovolání zemřel, čímž ztratil způsobilost být účastníkem řízení. Dovolací řízení je vedeno ohledně návrhu žalobce na přiznání osvobození od soudního poplatku; to je možné účastníkovi řízení přiznat mimo jiné jen za předpokladu, že to odůvodňují jeho poměry (srov. §138 odst. 1 věta první o. s. ř.). Z povahy práva na přiznání osvobození od soudních poplatků vyplývá, že je poskytnuto vždy pouze určitému účastníku řízení v souvislosti s jeho majetkovými eventuálně sociálními poměry. Jde tedy o právo vázané pouze na konkrétního účastníka řízení, které na právní nástupce tohoto účastníka nepřechází (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 18 Co 233/99, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 130/99).
Jelikož povaha projednávané věci neumožňuje v řízení o dovolání žalobce pokračovat, Nejvyšší soud České republiky toto řízení zastavil (§107 odst. 5 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. září 2002
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.
předsedkyně senátu