ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.62.2002.1
sp. zn. 33 Odo 62/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobců a) M. V., a b) K. H., proti žalovanému B. Š., o 170 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 8 C 84/93, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. února 2001 č. j. 22 Co 125/2000 - 247, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 30. srpna 1999 č. j. 8 C 84/93 - 172 uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci a) částku 70 000 Kč s 3% úrokem z prodlení od 3. 6. 1993 do 14. 7. 1994 a se 16% úrokem z prodlení od 15. 7. 1994 do zaplacení a žalobci b) částku 100 000 Kč s 3% úrokem z prodlení od 3. 6. 1993 do 14. 7. 1994 a se 16% úrokem z prodlení od 15. 7. 1994 do zaplacení. Dále zamítl návrh, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci a) 1% úroku z prodlení z částky 70 000 Kč od 15. 7. 1994 do zaplacení a žalobci b) 1% úroku z prodlení z částky 100 000 Kč od 15. 7. 1994 do zaplacení a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 15. února 2001 č. j. 22 Co 125/2000 - 247 potvrdil v napadeném rozsahu rozsudek soudu prvního stupně a ve výrocích o nákladech řízení IV a V zrušil rozsudek okresního soudu a vrátil věc v tomto rozsahu okresnímu soudu k dalšímu řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž namítal, že řízení před odvolacím soudem je postiženo vadami, které mají za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Z těchto důvodu navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17. zákona č. 30/200 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1.1.2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31.12.2000 - dále jen „o.s.ř.“). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle o.s.ř. ve znění platném do 31.12.2000.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 15 zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V posuzované věci byl rozsudek soudu prvního stupně vydán dne 30. srpna 1999.
Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Podle §240 odst. 1 věty prvé o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §211 a §159 odst. 1 o.s.ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze napadnout odvoláním, nabývá právní moci dne, kdy byl doručen všem účastníkům řízení. V daném případě byl tento rozsudek doručen zástupci žalobců R. K. dne 28. 3. 2001 a žalovanému dne 10. 4. 2001. Právní moci tedy nabyl dne 10. 4. 2001.
Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (§57 odst. 2 věta první a druhá o.s.ř.). Ve smyslu tohoto ustanovení tedy lhůta k podání dovolání skončila dnem 10. května 2001 (čtvrtek). Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu však bylo předáno k poštovní přepravě na poště dne 11. 6. 2001.
Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2, věta první o.s.ř.), bylo v souladu s §243b odst. 4, věty první a §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. - aniž byl dovolací soud oprávněn se jím blíže zabývat - odmítnuto.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst.4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Žalobcům, kteří byli v dovolacím řízení úspěšní, žádné náklady v tomto řízení nevznikly a žalovaný na jejich náhradu nemá právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. března 2002
JUDr. Kateřina Hornochová, v. r.
předsedkyně senátu