ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.758.2001.1
sp. zn. 33 Odo 768/2001-85
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně Mgr. J. B., proti žalovaným 1) Č. o. s. p. š., Oblastní radě K., 2) Č. r. – Š. ú. K., o zaplacení 29.270,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 28 C 65/2000, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. listopadu 2000 č. j. 13 Co 1459/2000- 45, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 29. června 2000 č. j. 28 C 65/2000-23 zastavil řízení v rozsahu částky 1.236,- Kč s 5 % úrokem z prodlení z částky 7.200,- Kč od 24. 3. 1997 do zaplacení a s 5 % úrokem z prodlení z částky 22.070,-Kč od 21. 4. 1997 do 21. 8. 1997, dále zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaní zaplatili společně a nerozdílně částku 28.034,- Kč s úrokem z prodlení z částky 7.200,- Kč ve výši 21 % od 24. 3. 1997 do zaplacení, z částky 22.070,- Kč ve výši 21 % od 21. 4. 1997 do 20. 8. 1997 a z částky 20.834,- Kč ve výši 26 % od 21. 8. 1997 do zaplacení. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 23. listopadu 2000 č. j. 13 Co 1459/2000-45 potvrdil rozsudek okresního soudu „v napadené části, tj. s výjimkou prvého odstavce výroku“, rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení a nevyhověl návrhu na připuštění dovolání.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž namítala, že rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam, spočívá na nesprávném právním posouzení. Z tohoto důvodu navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17. zákona č. 30/200 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1.1.2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31.12.2000 - dále jen „o. s. ř.“). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle o.s.ř. ve znění platném do 31.12.2000.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 15. zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V posuzované věci byl rozsudek soudu prvního stupně vydán dne 29. června 2000.
Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Podle §240 odst. 1 věty prvé o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §211 a §159 odst. 1 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze napadnout odvoláním, nabývá právní moci dne, kdy byl doručen všem účastníkům řízení. V daném případě byl tento rozsudek doručen zástupkyni žalobkyně JUDr. W. K., zástupci 1) žalovaného JUDr. J. R. 2) žalovanému dne 16. února 2001. Právní moci tedy nabyl dne 16. února 2001.
Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (§57 odst. 2 věta první a druhá o. s. ř.). Ve smyslu tohoto ustanovení tedy lhůta k podání dovolání skončila dnem 16. března 2001 (pátek). Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu však bylo předáno k poštovní přepravě na poště Praha 614 jako doporučená zásilka č. R 024011 dne 17. dubna 2001.
Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2, věta první o. s. ř.), bylo v souladu s §243b odst. 4, věty první a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. - aniž byl dovolací soud oprávněn se jím blíže zabývat - odmítnuto.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst.4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaným, kteří byli v dovolacím řízení úspěšní, žádné náklady v tomto řízení nevznikly a žalobkyně na jejich náhradu nemá právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. ledna 2002
JUDr. Kateřina Hornochová, v.r. předsedkyně senátu