ECLI:CZ:NS:2002:33.ODO.866.2002.1
sp. zn. 33 Odo 866/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Zdeňka Dese ve věci žalobce D. p. v. r. d. – V. N. P., zastoupeného, advokátkou, proti žalovaným 1) Ing. V. M., a 2) Dr. D. M., oběma zastoupeným, advokátem, o zaplacení 18 322 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 39 C 176/97, o dovolání prvního žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2002 č.j. 29 Co 105/2002-95, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. dubna 2002 č.j. 29 Co 105/2002-95 potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. května 1999 č.j. 39 C 176/97-26a, jímž soud prvního stupně připustil, aby do řízení na straně žalované jako další účastník přistoupila Dr. D. M.
Proti usnesení odvolacího soudu podal první žalovaný dovolání, a němž vytýká odvolacímu soudu, že nepřihlédl k jeho námitce týkající se otázky pasivní legitimace a zaujal názor, že stanovisko žalovaného je z hlediska postupu podle §92 odst. 1 o.s.ř. irelevantní, čímž „v podstatě popřel pro žalovaného institut odvolání“. Znovu připomíná, že již v roce 1991 bylo zrušeno a vypořádáno bezpodílové spoluvlastnictví žalovaných, přičemž to byla právě manželka žalovaného, která se stala vlastnicí pozemku, na kterém byla postavena stavba, s níž je spojována žaloba žalobce.
Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 – dále též jen „o.s.ř.“). O takový případ v souzené věci jde, jelikož odvolací soud – ač rozhodoval po 1. 1. 2001 – odvolání proti usnesení soudu prvního stupně vydanému dne 4. 4. 1999 projednal a rozhodl o něm podle dosavadních právních předpisů (srov. Část dvanáctou, hlavu I, bod 15. zákona č. 30/2000 Sb.
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1, věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §240 odst. 2, věty druhé, o.s.ř. je lhůta zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
Podle ustanovení §159 v návaznosti na §167 odst. 2 o.s.ř. je v právní moci usnesení, které bylo doručeno, a které nelze napadnout odvoláním.
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že zástupkyni žalobce, JUDr. S. H., advokátce se sídlem P. 5, E. P. č. 396, bylo usnesení odvolacího soudu doručeno dne 18. 6. 2002 a zástupci žalovaných, JUDr. P. B., advokátu se sídlem v P. 3, T. č. 23, dne 7. 6. 2002; usnesení odvolacího soudu tak nabylo právní moci dnem 18. 6. 2002. Lhůta k podání dovolání uplynula 18. 7. 2002 (srov. §57 odst. 2 o.s.ř.). Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno k poštovní přepravě na poště P. 415 jako doporučená zásilka č. R … dne 2. 8. 2002..
Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2, věta první o.s.ř.), bylo v souladu s ustanoveními §243b odst. 4, věty první a §218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. – aniž byl dovolací soud oprávněn se jím blíže zabývat – odmítnuto.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy v dovolacím řízení neúspěšný žalovaný nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobci náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 29. listopadu 2002
JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r .
předsedkyně senátu