ECLI:CZ:NS:2002:4.TZ.318.2001.1
sp. zn. 4 Tz 318/2001
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 15. ledna 2002 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jana Engelmanna stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. M., proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 26. 2. 2001, sp. zn. 3 T 77/96, a rozhodl podle §268 odst. 2 a §269 odst. 2 tr. ř. takto:
Pravomocným usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 26. 2. 2001, sp. zn. 3 T 77/96, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §60 odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného J. M.
Napadené usnesení se zrušuje ve výroku, kterým bylo rozhodnuto, že obviněný J. M. vykoná z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 9. 10. 1997, sp. zn. 3 T 77/96, i trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců. Dále se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušenou část usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 9. 10. 1997, sp. zn. 3 T 77/96, byl obviněný J. M. uznán vinným v bodě 1) trestným činem útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. b) tr. zák. a trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., v bodě 2) trestným činem násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle §197a) tr. zák., trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, odst. 2 tr. zák. a trestným činem výtržnictví dle §202 odst. 1 tr. zák. a v bodě 3) pokusem trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle §8 odst. 1, §249 odst. 1 tr. zák. a trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. Za to byl odsouzen za skutky pod body 1), 2) podle §155 odst. 2, §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 písm. a), §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu tří let, dále podle §53 odst. 2 písm. a), §54 odst. 1 tr. zák. k peněžitému trestu ve výši 4 000,- Kč, přičemž podle §54 odst. 3 tr. zák. pro případ, že by ve stanovené lhůtě tento trest nebyl vykonán, byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou roků, a dále podle §49 odst. 1, §50 odst. 1 tr. zák. k trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou let. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Šumperku ze dne 13. 1. 1995, sp. zn. 1 T 166/94, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Za skutek pod bodem 3) byl odsouzen podle §249 odst. 1 tr. zák., §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 písm. a), §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu tří roků. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 15. 10. 1997.
Obviněný byl dále odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 4. 12. 1997, sp. zn. 3 T 163/97, pro trestný čin neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 tr. zák., trestný čin útoku na veřejného činitele podle §156 odst. 3 tr. zák. a trestný čin podplácení podle §161 odst. 1, 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 písm. a), §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř roků. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 9. 10. 1997, sp. zn. 3 T 77/96, ve vztahu k bodu 3) tohoto rozhodnutí. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 8. 12. 1997.
Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 26. 2. 2001, sp. zn. 3 T 77/96-168, bylo rozhodnuto, že podle §60 odst. 1 tr. zák. obviněný J. M. vykoná jednak trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jednak trest v trvání 6 měsíců z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 9. 10. 1997, sp. zn. 3 T 77/96. Toto usnesení nabylo právní moci dne 9. 3. 2001.
Proti tomuto usnesení podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. M. Vytkl v ní porušení zákona v ustanovení §60 odst. 1 tr. zák.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti poukázal mimo jiné na to, že pokud napadeným usnesením soud rozhodl, že obviněný podle §60 odst. 1 tr. zák. vykoná i trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců, porušil v neprospěch obviněného zákon, protože výrok o uložení tohoto trestu za skutek uvedený pod bodem 3) rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 9. 10. 1997, sp. zn. 3 T 77/96, byl v mezidobí zrušen výrokem o uložení souhrnného trestu ve věci téhož soudu sp. zn. 3 T 163/97 a v době rozhodování soudu o výkonu původně uložených trestů odnětí svobody již neexistoval.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil porušení zákona v uvedeném rozsahu a podle §269 odst. 2 tr. ř. napadenou část usnesení zrušil.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř., ve znění zák. č. 265/2001 Sb., přezkoumal zákonnost a odůvodněnost toho výroku napadeného rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že stížnost pro porušení zákona je plně důvodná.
Je třeba přisvědčit názoru vyslovenému ve stížnosti pro porušení zákona, že v napadeném usnesení Okresní soud v Šumperku pochybil, pokud podle §60 odst. 1 tr. zák. rozhodl, že obviněný J. M. vykoná i trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců uložený rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 9. 10. 1997, sp. zn. 3 T 77/96, když tento výrok o trestu byl zrušen pravomocným rozsudkem téhož soudu ze dne 4. 12. 1997, sp. zn. 3 T 163/97.
Se zřetelem na výše uvedené tedy Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř. porušení zákona v ustanovení §60 odst. 1 tr. zák. a podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení ve výroku, kterým bylo rozhodnuto, že obviněný J. M. vykoná z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 9. 10. 1997, sp. zn. 3 T 77/96, i trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců. Dále byla zrušena všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Zákon byl porušen v neprospěch obviněného J. M., neboť bylo nesprávně rozhodnuto o výkonu již zrušeného trestu.
Po zrušení výroku napadeného rozhodnutí nebylo nutno učinit ve věci rozhodnutí nové - §270 odst. 1 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. ledna 2002
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal