ECLI:CZ:NS:2002:4.TZ.39.2002.1
sp. zn. 4 Tz 39/2002
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 18. června 2002 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Eduarda Teschlera a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného L. H., proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 6. 2001, sp. zn. 3 T 97/99, a podle ustanovení §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 6. 2001, sp. zn. 3 T 97/99, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. v neprospěch obviněného L. H.
Napadený rozsudek se zrušuje v části týkající se L. H. v celém výroku o trestu. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Karlových Varech se přikazuje , aby věc ve zrušené části v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 7. 6. 1999, sp. zn. 5 T 104/99, který byl obviněnému doručen dne 11. 6. 1999 a právní moci nabyl dne 22. 6. 1999, byl obviněný L. H. pod bodem 1), 2) uznán vinným pokračujícím trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., který spáchal dvěma útoky, a to dne 17. 2. 1999, když v době od 18.00 do 20.00 hodin na seřazovacím nádraží v S. z přistaveného vagónu odcizil společně se spoluobviněným J. Š. celkem 312 kg briket v hodnotě podle znaleckého posudku 530,40 Kč ke škodě Č. d. S., a dne 1. 2. 1999, když kolem 19.30 hodin v S. v prostoru ránžíru směrem S. – C. odcizil z vagónu zde odstavené vlakové soupravy 50 kg briket v hodnotě 85,- Kč ke škodě Č. d. S., přičemž těchto jednání se dopustil přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově z 10. 5. 1996, sp. zn. 6 T 4/96, který nabyl právní moci dne 4. 6. 1996, odsouzen pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 měsíců a tento trest vykonal dne 8. 2. 1998. Pod bodem 3) tohoto trestního příkazu byl obviněný uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 17. 2. 1999 v době kolem 18.00 hodin v S. řídil osobní automobil zn. VAZ 1200 SPZ: SOE-07-45 směrem na C., a to i přesto, že mu rozhodnutím Dopravního inspektorátu OŘ Policie ČR S., ze dne 23. 10. 1998, č. j. ORSO-7-855/SDP-PŘ-98, které nabylo právní moci dne 9. 11. 1998 byl uložen zákaz řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců. Shora uvedeným trestním příkazem byl L. H. odsouzen k trestu odnětí svobody na 5 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou a dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců.
Trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 7. 3. 2000, sp. zn. 2 T 28/2000, který byl obviněnému doručen 10. 3. 2000 a právní moci nabyl dne 21. 3. 2000, byl obviněný L. H. uznán vinným trestnými činy ohrožení pod vlivem návykové látky podle ustanovení §201 písm. b) tr. zák., maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení podle §184 tr. zák., které spáchal tím, že dne 22. 4. 1999 kolem 4.15 hodin řídil pod vlivem alkoholu, kdy měl v krvi nejméně 1,73 promile alkoholu, v H., okres Ch., ve směru od centra obce na V. osobní automobil zn. Škoda 120 L, SPZ: KVD 66-37 a v důsledku podnapilosti nezvládl u domu č. 320 řízení vozidla, vjel vpravo mimo vozovku, kde narazil do sloupu telefonního vedení, který přerazil a nalomil jeho betonovou patku, čímž způsobil a. s. SPT T. škodu ve výši 5 511,- Kč a případným poškozením kabelu na sloupu by došlo k vyřazení devíti účastníků telefonního provozu a vozidlo řídil přesto, že mu rozhodnutím Dopravního inspektorátu Policie ČR S. ze dne 23. 10. 1998, č. j. ORSO-7-855/SDP-PŘ-98 byl uložen zákaz řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců a rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. 11. 1998. Tímto trestním příkazem byl obviněnému uložen podle §247 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. s přihlédnutím k ustanovení §314e odst. 2 tr. ř. souhrnný trest spočívající v trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců a v trestu zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 5 let, za současného zrušení výroku o trestu týkajícího se obviněného z trestního příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 7. 6. 1999, sp. zn. 5 T 104/99.
Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 25. 7. 2000, sp. zn. 4 T 131/99, který nabyl právní moci dne 25. 7. 2000, byl obviněný L. H. uznán vinným v bodě 1) rozsudku trestným činem krádeže podle ustanovení §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve smyslu ustanovení §8 odst. 1 tr. zák., který spáchal v S. v ulici K. Č. dne 8. 5. 1999 v době od 02.00 do 02.30 hodin, kdy po vyháčkování dveří vniknul do osobního automobilu D. J. zn. Škoda 120 L SPZ: SOC 62-94 v úmyslu odcizit autorádio, což se mu nepodařilo, neboť se zde autorádio nenacházelo a pak následně po vyháčkování dveří vniknul do osobního automobilu R. K., kde odcizil autorádio s přehrávačem zn. Fiast 117 v hodnotě 200,- Kč a daných jednání se dopustil i přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově, sp. zn. 6 T 4/96 z 10. 5. 1996, který nabyl právní moci dne 4. 6. 1996, odsouzen pro pokus trestného činu krádeže podle §8 odst. 1, §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 měsíců a tento trest vykonal dne 8. 2. 1998. V bodě 2) tohoto rozsudku byl obviněný L. H. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., který spáchal v S. dne 21. 4. 1999 kolem 14.15 hodin v N. ulici, kde řídil osobní automobil zn. Škoda 120 SPZ: KVD 66-37 přesto, že mu rozhodnutím Dopravního inspektorátu Okresního policejního ředitelství v S. ze dne 23. 10. 1998, č. j. ORSO-7-855/SDP-PŘ-98 byl uložen zákaz řízení motorových vozidel na 12 měsíců a rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. 11. 1998. Tímto rozsudkem byl L. H. odsouzen podle ustanovení §247 odst. 1 tr. zák. za použití ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu spočívajícím v trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou a v trestu zákazu řízení motorových vozidel na dobu 5 roků. Zároveň byl tímto rozsudkem zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Chebu ze dne 7. 3. 2000, sp. zn. 2 T 28/2000.
Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 6. 2001, sp. zn. 3 T 97/99, který nabyl právní moci dne 2. 8. 2001, byl obviněný L. H. uznán vinným pokračujícím trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák., který spáchal společně s dalšími spoluobviněnými V. S. a J. T. čtyřmi útoky, a to v přesně nezjištěné době z 1. 9. na 2. 9. 1998 v osadě L., okres Ch., kdy po vyražení polystyrenové výplně okna a po vypáčení dvou visacích zámků vnikl do prodejního stánku majitele V. D., odkud odcizil různé potraviny, alkohol, cigarety v celkové hodnotě 3 614,- Kč, televizi a el. varnou konvici v hodnotě celkem 1 240,- Kč, na zařízení způsobil další škodu ve výši 56,- Kč. Dále v přesně nezjištěné době z 8. 9. na 9. 9. 1998 v K. V., v ulici 5. k. před domem č. 3 odcizil zde zaparkované osobní vozidlo zn. Fiat Panda, SPZ: KVI 93-20, v hodnotě 23 330,- Kč majitele F. R., do něhož vnikl za pomoci shodného klíče, přičemž společně s vozidlem odcizil věci v něm uložené v rozsudku blíže specifikované v hodnotě 4 915,- Kč, dále 20 litrů benzínu, další v rozsudku blíže specifikované věci a autorádio s přehrávačem v celkové hodnotě 14 593,- Kč a neodborným vynětím autorádia způsobil další škodu ve výši 250,- Kč. Dále v přesně nezjištěné době z 8. 9. na 9. 9. 1998 na parkovišti v Ch. na R. ulici, okres S., vnikl přesně nezjištěným způsobem do zde zaparkovaného a uzamčeného vozidla zn. Renault 9 TL, SPZ: SOD 00-17, odkud ke škodě majitele M. K. odcizil autorádio s přehrávačem zn. JVC v hodnotě 2 000,- Kč a na vozidle způsobil další škodu ve výši 700,- Kč. V přesně nezjištěné době z 8. 9. na 9. 9. 1998 na parkovišti v R. ulici v Ch. okres S. vnikl přesně nezjištěným způsobem do zde zaparkovaného a uzamčeného vozidla zn. Renault 18 GTD, SPZ: SOD 28-74, odkud ke škodě majitele J. S. odcizil autorádio s přehrávačem zn. Philips v hodnotě 1 000,- Kč, bankovní kartu ČS, a. s., svazek klíčů a el. měřící přístroj zn. Metravad v hodnotě 2 000,- Kč a vynětím rádia způsobil další škodu ve výši 200,- Kč. Za toto jednání byl L. H. podle §247 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu spočívajícím v trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a v trestu zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců podle ustanovení §49 odst. 1 tr. zák. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 7. 6. 1999, sp. zn. 5 T 104/99, a to v části týkající se obviněného H., a zároveň došlo ke zrušení všech dalších rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 6. 2001, sp. zn. 3 T 97/99, který ohledně obviněného L. H. nabyl právní moci dne 2. 8. 2001, podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona v jeho prospěch, kterému vytýká porušení zákona v neprospěch obviněného v ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. a §35 odst. 2 tr. zák.
Okresní soud totiž ve svém rozsudku zrušil výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 7. 6. 1999, sp. zn. 5 T 104/99, který ale již byl zcela správně dříve zrušen trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 7. 3. 2000, sp. zn. 2 T 28/2000, namísto výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 25. 7. 2000, sp. zn. 4 T 131/1999. V důsledku toho byly obviněnému za všechny trestné činy spáchané před vydáním trestního příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 7. 6. 1999, sp. zn. 5 T 104/99 uloženy dva souhrnné tresty spočívající v trestech odnětí svobody na 15 měsíců a 18 měsíců a v trestech zákazu řízení motorových vozidel na 5 roků a 18 měsíců.
V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. a v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák., dále aby podle §269 odst. 2 tr. ř. byl tento rozsudek zrušen a dále bylo postupováno podle ustanovení §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle ustanovení §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. K vadám výroků, které nebyly stížností pro porušení zákona napadeny, Nejvyšší soud přihlíží, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž byla podána stížnost pro porušení zákona.
Podle §35 odst. 2 tr. zák. soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odst. 1 tohoto ustanovení trestního zákona, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvého stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Je třeba podotknout, že ve stížnosti pro porušení zákona je ohledně rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 6. 2001, sp. zn. 3 T 97/99, chybně uvedeno datum spáchání útoků pokračujícího trestného činu krádeže, a to v období od 1. 9. do 9. 9. 1999, ale podle pravomocného rozsudku a v souladu s obsahem spisu k těmto útokům došlo ve stejném období roku 1998.
Lze proto konstatovat, že veškerá trestná činnost L. H. řešená soudními rozhodnutími uvedenými výše v odůvodnění tohoto rozsudku se stala v období od 1. 9. 1998 do 8. 5. 1999 včetně. První odsuzující rozhodnutí ohledně části předmětné trestné činnosti obviněného bylo učiněno trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 7. 6. 1999, sp. zn. 5 T 104/99, který byl obviněnému L. H. doručen dne 11. 6. 1999. Ve smyslu ustanovení §314e odst. 5 tr. ř. má trestní příkaz povahu odsuzujícího rozsudku. Účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému. Je tedy zřejmé, že veškerá uvedená trestná činnost obviněného L. H. má charakter trestné činnosti spáchané ve vícečinném souběhu a obviněnému za ní měl být uložen jediný souhrnný trest ve smyslu §35 odst. 2 tr. zák.
Napadeným rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech nebylo předmětné ustanovení trestního zákona respektováno, neboť tento soud při svém rozhodování zřejmě přehlédl, že výrok o trestu týkající se obviněného L. H. z trestního příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 7. 6. 1999, sp. zn. 5 T 104/99, byl již zrušen trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 7. 3. 2000, sp. zn. 2 T 28/2000. Okresní soud v Karlových Varech rovněž nevzal v úvahu, že rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 25. 7. 2000, sp. zn. 4 T 131/99 byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Chebu ze dne 7. 3. 2000, sp. zn. 2 T 28/2000, a obviněnému tak byl před vydáním jeho rozhodnutí pravomocně uložen souhrnný trest spočívající v trestu odnětí svobody na 15 měsíců nepodmíněně a v trestu zákazu řízení motorových vozidel na dobu 5 let.
Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech tak byl obviněnému uložen další souhrnný trest spočívající v trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou a v trestu zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců, aniž byl současně zrušen výrok o trestu týkající se obviněného L. H. z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 25. 7. 2000, sp. zn. 4 T 131/99. Tím došlo k situaci, že obviněnému byly za výše citovanou sbíhající se trestnou činnost pravomocně uloženy dva souhrnné tresty spočívající v nepodmíněných trestech odnětí svobody a v zákazech řízení motorových vozidel namísto souhrnného trestu jediného.
Protože stížnost pro porušení zákona v podstatě směřovala výhradně proti výroku o trestu napadeného rozsudku, Nejvyšší soud zároveň přezkoumal, zda jsou v daném případě splněny podmínky uvedené v ustanovení §266 odst. 2 tr. ř. Byl učiněn závěr, že výrok o uložení souhrnného trestu v napadeném rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost, ale i ve zřejmém rozporu s účelem trestu. Toto konstatování se jednak opírá o samotný fakt, že obviněnému byly ve svém důsledku vedle sebe nesprávně uloženy dva souhrnné tresty a jednak o to, že Okresním soudem v Karlových Varech byl obviněnému uložen též trest zákazu řízení motorových vozidel, který ale neodpovídá výměře tohoto trestu, jež byla obviněnému stanovena rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 25. 7. 2000, sp. zn. 4 T 131/99. Přitom Okresní soud v Karlových Varech byl povinen při vyslovení tohoto druhu trestu respektovat výměru stanovenou Okresním soudem v Sokolově, neboť sám neprojednával a nerozhodoval o trestné činnosti obviněného, za níž by bylo důvodné ukládat trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Tento druh vysloveného trestu tudíž nemohl nikterak odlišně modifikovat od výměry stanovené výše citovaným rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ani neměl obviněnému ukládat další takový trest.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. Podle §269 odst. 2 tr. ř. tento rozsudek zrušil v části týkající se obviněného L. H. v celém výroku o trestu, jakož i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak věc přikázal Okresnímu soudu v Karlových Varech, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V novém hlavním líčení okresní soud rozhodne o uložení souhrnného trestu obviněnému L. H. tak, aby splňoval veškeré požadavky vyplývající z ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. a současně bude respektovat podmínku obsaženou v ustanovení §273 tr. ř., že v novém řízení nesmí dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného. Podle ustanovení §270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud vázán právním názorem, který vyslovil Nejvyšší soud a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. června 2002
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec