ECLI:CZ:NS:2002:5.TDO.151.2002.1
sp. zn. 5 Tdo 151/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. května 2002 o dovolání podaném obviněným T. R., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. prosince 2001, sp. zn. 3 To 738/2001, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 13 T 85/2001 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný T. R. byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. prosince 2001, sp. zn. 3 To 738/2001, jako soudu odvolacího, uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm b), e) tr. zák. dílem dokonaný, dílem nedokonaný podle §8 odst. 1, §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák a trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zákona.
Za tyto trestné činy byl podle §247 odst. 1 tr. zák. za použití ustanovení §35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 14 (čtrnácti) měsíců. Podle §39 odst. 2, písm c) tr. zák. byl pro výkon trestu odnětí svobody zařazen do věznice s ostrahou.
Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. prosince 2001, sp. zn. 3 To 738/2001, podal obviněný T. R. dovolání prostřednictvím obhájkyně Mgr. K. S. podáním ze dne 12. března 2002, které došlo Okresnímu soudu v Ostravě dne 14. března 2002. Dovolání podal proti výroku o vině a trestu v celém rozsahu a odůvodnil je ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu nesprávným právním posouzením věci ze strany soudu.
Nesprávné hmotně právní posouzení jednání shledává ve skutečnosti, že byl uznán vinným v rozhodnutí uvedenými trestnými činy, ačkoli na základě všech důkazů v řízení provedených, stejně jako na základě dalších skutečností v řízení zjištěných, není možno bez důvodných pochybností konstatovat, že je pachatelem skutků jež jsou mu kladeny za vinu.
Navrhl proto, aby dovolací soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. prosince 2001, sp. zn. 3 To 738/2001, a sám rozhodl rozsudkem, jímž zprostí obviněného obžaloby v plném rozsahu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako dovolací soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení §265a tr. řádu a shledal, že v posuzované věci není dovolání přípustné.
Dovolání bylo do trestního řádu zavedeno jako mimořádný opravný prostředek novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., s účinností od 1. ledna 2002. Pro časovou působnost trestního řádu obecně platí, že procesní úkony se v průběhu trestního řízení provádějí podle v tom okamžiku účinného znění tohoto zákona, přičemž však, pokud je zakládáno právo na opravný prostředek, který je zaveden novým procesním předpisem, nelze nabýt takového práva k rozhodnutím, která nabyla právní moci dříve, než nabyla účinnosti nová právní úprava. Výjimku z uvedeného pravidla mohou v případě novelizace stanovit zejména příslušná přechodná ustanovení. Protože však uvedená novela trestního řádu žádná přechodná ustanovení, týkající se dovolání, neobsahuje, je třeba na posuzovaný případ aplikovat uvedené obecné zásady.
Podle §265a odst. 1 tr. řádu je dovoláním možné napadnout pouze pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé vymezené v §265a odst. 2 tr. řádu, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Toto ustanovení je ve smyslu výše uvedené zásady účinné do budoucna, to znamená, že rozhodnutí soudu ve věci samé učiněná ve druhém stupni, proti kterým zákon podání dovolání připouští, jsou pouze ta, která jsou vydána a nabývají právní moci po účinnosti novely provedené zákonem č. 265/2001 Sb., tj. po 1. lednu 2002.
V posuzovaném případě bylo trestní stíhání obviněného T. R. pravomocně skončeno rozhodnutím odvolacího soudu, a to rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. prosince 2001, sp. zn. 3 To 738/2001, jenž nabyl právní moci dne 21. prosince 2001, tedy za účinnosti trestního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. Z tohoto hlediska nemá ve smyslu §139 odst. 1 písm. a) tr. řádu význam okamžik doručení tohoto rozhodnutí obviněnému, ke kterému v posuzované věci došlo podle připojené doručenky až 31. ledna 2002, který je jinak významný pro počátek běhu lhůty k podání dovolání ve smyslu §265e odst. 1, 2 tr. řádu, neboť podle §139 odst. 1 písm. a) tr. řádu rozsudek nabývá právní moci, jestliže zákon proti němu odvolání nepřipouští, a nestanoví-li zákon něco jiného je tímto okamžikem i vykonatelný. Z ustanovení §245 odst. 1 tr. řádu pak vyplývá, že odvolání je opravným prostředkem proti rozsudku soudu prvního stupně. Dovoláním napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě je však rozhodnutím soudu druhého stupně a odvolání jako řádný opravný prostředek není proti němu přípustné, z čehož se podává, že právní moci nabyl tento rozsudek již dnem vyhlášení, tedy dne 21. prosince 2001 (tj. před účinností novely tr. řádu č. 265/2001 Sb.). Podle dřívějšího trestního řádu přicházelo v úvahu uplatnění pouze dvou mimořádných opravných prostředků, a to stížnosti pro porušení zákona (§266 a násl. tr. řádu) a obnovy řízení (§277 a násl. tr. řádu), které je možné v zásadě uplatnit proti napadenému rozhodnutí i po novele trestního řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb. Ze závěrečných a přechodných ustanovení čl. II. zákona č. 265/2001 Sb. vyplývá, že zákon neobsahuje žádnou výjimku, podle níž by bylo možno dovolání jako nově zavedený mimořádný opravný prostředek aplikovat i v případech, kdy rozhodnutí, jež má na mysli nynější ustanovení §265a odst. 1, 2 tr. řádu, nabylo právní moci za účinnosti dřívějšího trestního řádu (tj. před 1. lednem 2002), a to ani za podmínky, že by od doručení takového dřívějšího rozhodnutí byla jinak zachována dvouměsíční dovolací lhůta (§265e odst. 1, 2 tr. řádu). Absence takové výjimky má nepochybně význam z hlediska garance právní jistoty obviněných v tom směru, že stabilita rozhodnutí, jež se stalo pravomocným před 1. lednem 2002, nemůže být narušena ani dovoláním nejvyššího státního zástupce podaným v jejich neprospěch, což zákonodárce zcela zjevně uvedenou právní úpravou nehodlal připustit a s ohledem na shora uvedené zásady ani připustit nemohl.
Z těchto důvodů, zejména se zřetelem na časovou působnost trestního řádu a z ní vyplývající shora uvedené zásady Nejvyšší soud shledal podané dovolání obviněného Tomáše Rakowského nepřípustným z hlediska podmínek stanovených v §265a odst. 1 tr. řádu, a proto je podle §265i odst. 1 písm. a) odmítl jako nepřípustné.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. května 2002
Předseda senátu:
Doc. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.