Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.07.2002, sp. zn. 5 Tdo 361/2002 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:5.TDO.361.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:5.TDO.361.2002.1
sp. zn. 5 Tdo 361/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. července 2002 o dovolání, které podal obviněný R. P., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočky v Táboře, ze dne 9. 1. 2002, sp. zn. 14 To 256/2001, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 2 T 103/2000, takto: Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu se dovolání odmítá . Odůvodnění: Obviněný R. P. byl rozsudkem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 22. 10. 2001, sp. zn. 2 T 103/2000, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočky v Táboře, ze dne 9. 1. 2002, sp. zn. 14 To 256/2001, uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1 tr. zák., trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1 tr. zák. a trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák., dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 k §250 odst. 1, 2 tr. zák. Za uvedené trestné činy a za sbíhající se trestný čin úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 3 tr. zák., jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 7. 2000, sp. zn. 3 T 1/2000, byl obviněný podle §250 odst. 2 tr. zák. za užití §35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. za užití §39a odst. 3 tr. zák. byl obviněný pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s dozorem. Krajský soud v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, dále zrušil výrok o trestu v citovaném rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu, a rozhodl o návrhu na náhradu škody poškozených AGOS, stavební akciová společnost, a H.C., a. s. Proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočky v Táboře, podal obviněný R. P. dne 24. 5. 2002 prostřednictvím obhájce Mgr. J. P. dovolání. Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako dovolací soud (§265c tr. řádu) nejprve zkoumal, zda jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro podání dovolání podle ustanovení §265a až §265f tr. řádu a shledal, že tomu tak není. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon dovolání připouští (§265a odst. 1 tr. řádu). Podle §265e odst. 1 tr. řádu se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle odst. 2 téhož ustanovení v případě, že se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle §265e odst. 4 tr. řádu navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné. Jak vyplývá z tzv. dodejek, zařazených v trestním spisu Okresního soudu v Pelhřimově sp. zn. 2 T 103/2000, obviněný R. P. převzal opis napadeného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočky v Táboře, dne 11. 2. 2002, jeho obhájce Mgr. J. P. dne 24. 1. 2002. Z otisku razítka podatelny Okresního soudu v Pelhřimově je dále zřejmé, že dovolání zde obviněný podal prostřednictvím svého obhájce až dne 24. 5. 2002, přičemž na písemném vyhotovení podaného dovolání je uvedeno, že bylo sepsáno téhož dne, tj. 24. 5. 2002. Lhůta pro podání dovolání ve smyslu shora citovaných ustanovení ovšem uplynula již dne 11. 4. 2002. Není tedy pochyb o tom, že dovolání nebylo podáno ve lhůtě stanovené v §265e odst. 1, 2 tr. řádu, ale až po jejím marném uplynutí. Přitom nenastala žádná z okolností uvedených v §265e odst. 3 tr. řádu. Protože v projednávané věci bylo dovolání obviněného R. P. podáno opožděně, Nejvyšší soud toto dovolání podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu odmítl. Podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu tak učinil v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu). V Brně dne 17. července 2002 Předseda senátu: JUDr. František P ú r y

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/17/2002
Spisová značka:5 Tdo 361/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:5.TDO.361.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19