ECLI:CZ:NS:2002:5.TDO.708.2002.1
sp. zn. 5 Tdo 708/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. 10. 2002 o dovolání obviněného K. P. (nyní W. P.), proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 4. 2002, sp. zn. 10 To 155/2002, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. Nt 1158/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Pardubicích usnesením ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. Nt 1158/2001, zamítl podle §283 písm. d) tr. řádu návrh odsouzeného W. P. (dříve K. P.) na povolení obnovy řízení vedeného u bývalého Vojenského obvodového soudu v Pardubicích, které bylo ukončeno vydáním rozsudku Vojenského obvodového soudu v Pardubicích ze dne 26. 1. 1960, sp. zn. 3 T 4/60.
Proti tomuto usnesení podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost, kterou Krajský soud v Hradci Králové, jako soud stížnostní, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl usnesením ze dne 23. 4. 2002, sp. zn. 10 To 155/2002.
Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 4. 2002, sp. zn. 10 To 155/2002, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. Nt 1158/2001, podal obviněný K. P. (nyní W. P.) dovolání prostřednictvím svého obhájce JUDr. L. M., a to podáním ze dne 18. 6. 2002, doručeným Okresnímu soudu v Pardubicích dne 20. 6. 2002. Obviněný podal dovolání z důvodu uvedeného
v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť ve věci samé došlo k nesprávnému posouzení skutku, a to jak Vojenským obvodovým soudem Pardubice v roce 1960, tak Okresním soudem Pardubice a Krajským soudem v Hradci Králové v roce 2002. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 4. 2002, sp. zn. 10 To 155/2002, usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. Nt 1158/2001, a rozsudek Vojenského obvodového soudu Pardubice ze dne 26. 1. 1960, sp. zn. 3 T 4/60, a současně zprostil obviněného podle §226 písm. b) tr. řádu obžaloby.
Nejvyšší státní zástupce jemuž bylo dovolání doručeno ve smyslu ustanovení §265h odst. 2 tr. řádu se k dovolání nevyjádřil.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako dovolací soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení §265a
tr. řádu a shledal, že v posuzované věci není dovolání přípustné.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, a proto jej nelze podat proti kterémukoli pravomocnému rozhodnutí, neboť není univerzálním prostředkem nápravy vad ve všech rozhodnutích. Podle §265a odst. 1 tr. řádu lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V ustanovení §265a odst. 2 tr. řádu je pod písm. a) až h) uveden taxativní výčet rozhodnutí, která je z hlediska §265a tr. řádu třeba považovat za rozhodnutí ve věci samé. Žádné jiné rozhodnutí, které nepatří do tohoto okruhu, nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání. Dovoláním lze totiž napadat rozhodnutí, jimiž se trestní stíhání meritorně končí a po nabytí právní moci zpravidla představují překážku věci rozhodnuté [srov. §11 odst. 1 písm. f), g) a h) tr. řádu], nejde?li o výjimky podle §11 odst. 2, 3 tr. řádu. Dovolání není přípustné proti rozhodnutí o jiných mimořádných opravných prostředcích, tj. o stížnosti pro porušení zákona (srov. §268 až §271 tr. řádu) nebo o povolení obnovy řízení či zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení (srov. §283 až §285 tr. řádu).
V daném konkrétním případě podal obviněný K. P. (nyní W. P.) dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 4. 2002, sp. zn. 10 To 155/2002, jímž byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. Nt 1158/2001, kterým byl podle §283 písm. d) tr. řádu zamítnut návrh obviněného na povolení obnovy řízení, vedeného u bývalého Vojenského obvodového soudu v Pardubicích, které bylo ukončeno vydáním rozsudku Vojenského obvodového soudu v Pardubicích ze dne 26. 1. 1960, sp. zn. 3 T 4/60. Uvedená rozhodnutí tedy byla vydána v rámci řízení o návrhu na povolení obnovy řízení. V této souvislosti je třeba znovu zdůraznit, že obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem a jak již výše bylo uvedeno, není proti rozhodnutím o mimořádných opravných prostředcích dovolání přípustné. Taková rozhodnutí totiž nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé a není je možno podřadit pod žádné z rozhodnutí vyjmenovaných v ustanovení §265a tr. řádu, které stanoví taxativní výčet rozhodnutí, proti kterým je dovolání přípustné.
Nejvyšší soud s ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl k závěru, že dovolání obviněného K. P. (nyní W. P.) není přípustné, neboť směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon dovolání nepřipouští. Nejvyšší soud proto podle §265i odst. 1 písm. a) tr. řádu toto dovolání odmítl a učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. října 2002
Předseda senátu:
Doc. JUDr. Pavel Šámal, Ph. D.