ECLI:CZ:NS:2002:5.TDO.874.2002.1
sp. zn. 5 Tdo 874/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. listopadu 2002 o dovolání obviněného V. V., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. března 2002, sp. zn. 12 To 65/2002, který rozhodoval jako soud odvolací, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 1 T 190/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. ledna 2001, sp. zn. 1 T 190/2001, byl obviněný V. V. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. v souběhu s trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a byl odsouzen podle §247 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 26 měsíců nepodmíněně. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 1. 2001 podal obviněný odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. března 2002, sp. zn. 12 To 65/2002, podle §256 tr. řádu zamítnuto.
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. března 2002, sp. zn. 12 To 65/2002, napadl obviněný V. V. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce, a to z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Dovolatel ve svém podání vytýká soudům prvého a druhého stupně, že přes návrhy obhajoby odmítly provést důkaz výslechem vrátné na ubytovně v Č. T. a řidiče taxislužby, který v noci z 6. 9. 2001 na 7. 9. 2001 vykonal s obviněným cestu z Ch. n. C. do ubytovny v Č. T. a že obsah těchto obhajobou navrhovaných důkazů pouze předjímaly. Obviněný dále zpochybňuje hodnocení provedených důkazů, které vedly oba soudy ke skutkovému zjištění, že dovolatel byl v inkriminovanou dobu na místě činu. Obviněný mimo jiné napadá soudem provedené vyhodnocení míry podílu obviněného D. G. na trestné činnosti ve spojení s uloženým nižším trestem tomuto obviněnému, než je trest uložený dovolateli.
Dovolatel závěrem svého podání navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové zrušil v celém rozsahu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání obviněného poukázal na to, že dovolatel vytýká napadenému usnesení, že soud nesprávně posoudil provedené důkazy, předjímal obsah důkazů navrhovaných obviněným a tyto neprovedl, a že při ukládání trestu nesprávně hodnotil podíl obou spolupachatelů na trestné činnosti. Státní zástupce ve svém vyjádření také poukázal na formální nedostatek dovolání obviněného spočívající v absenci odkazu na zákonné ustanovení §265 odst. 1 písm. a) až l) nebo §265 odst. 2, o které se dovolání, resp. důvod dovolání opírá. Tento nedostatek však dovolatel odstranil na základě výzvy Okresního soudu v Hradci Králové podáním ze dne 30. 9. 2002. Obsah námitek dovolatele podle státního zástupce neodpovídá důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť dovolání bylo ve skutečnosti podáno z jiného důvodu, než je vyjmenován v ustanovení §265b tr. řádu. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, a aby rozhodnutí učinil v souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací zjistil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a v zákonné lhůtě. Podle §265b odst. 1 tr. řádu lze dovolání podat, jen je-li tu některý z důvodů uvedených v písm. a) až l), pokud není dán důvod dovolání podle §265b odst. 2 tr. řádu, přičemž podle §265f odst. 1 tr. řádu je třeba v dovolání mimo jiné vymezit i důvod dovolání s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu nebo §265b odst. 2 tr. řádu, o které se dovolání opírá.
Nejvyšší soud z obsahu dovolání zjistil, že obviněný V. V. dovolání podal z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z obsahu dovolání je nepochybné, že obviněný V. V. vytýká napadenému rozhodnutí nesprávná skutková zjištění. Důvodem dovolání však nemůže být nesprávné skutkové zjištění, přestože to zákon výslovně nestanoví, což vyplývá z vymezení důvodů dovolání v §265b odst. 1 tr. řádu. Právní posouzení skutku i jiné hmotně právní posouzení vždy navazuje na skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výroku o vině a blíže rozvedená v odůvodnění rozhodnutí. Nejvyšší soud v řízení o dovolání je zásadně vázán konečným skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav věci zvažuje hmotně právní posouzení. Nejvyšší soud nemůže změnit na základě případného doplnění dokazování nebo jiného hodnocení důkazů provedených v předcházejícím řízení skutková zjištění soudu prvního a druhého stupně. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou k přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího jinak hodnotit již provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět či opakovat.
Rozhodnutí napadené dovoláním obviněného V. V. nespočívá na nesprávném právním posouzení skutku ani na jiném nesprávném hmotně právním posouzení, a proto jím uváděný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu není dán. Obviněný totiž nezpochybňuje právní závěry učiněné v napadeném rozhodnutí, ale své výhrady v dovolání zaměřuje výlučně proti správnosti skutkových zjištění, která se stala podkladem pro příslušné právní posouzení skutku, resp. namítá, že tato skutková zjištění nejsou správná, že některé důkazy nebyly provedeny a současně napadá i hodnocení provedených důkazů. Je tedy zřejmé, že obviněný V. V. podal dovolání z důvodu, který není výslovně uveden v §265b odst. 1 tr. řádu.
Jestliže ve skutečnosti nebyl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ale jiný důvod, a to pochybnosti o správnosti skutkových zjištění, který není uveden mezi důvody dovolání taxativně vyjmenovanými v §265b odst. 1 tr. řádu, je třeba postupovat podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu a podané dovolání odmítnout, neboť dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného V. V. podané proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. března 2002, sp. zn. 12 To 65/2002, podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu Nejvyšší soud rozhodl o odvolání v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. listopadu 2002
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek