ECLI:CZ:NS:2002:5.TDO.972.2002.1
sp. zn. 5 Tdo 972/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. listopadu 2002 o dovolání obviněného O. P., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 10 To 159/2002, který rozhodoval jako soud odvolací, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 1 T 278/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 13. března 2002, sp. zn. 1 T 278/2001, byl obviněný O. P. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §224 odst. 1 tr. zák. a byl odsouzen podle §224 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, přičemž podle §58 odst. 1 písm. a), tr. zák. §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let. Podle §228 odst. 1 tr. řádu mu byla uložena povinnost zaplatit V. z. p. ČR škodu ve výši 37.010,- Kč. Uvedený trestný čin obviněný spáchal tím, že dne 13. 6. 2001 kolem 10.30 hodin řídil osobní automobil zn. AUDI C 4 SPZ UL W 1917 MPZ D po dálnici D1 ve směru P.–B. a v k. ú. obce S., okr. B., v úseku kilometrovníku č. 52 v důsledku nepřizpůsobení rychlosti situaci v silničním provozu nezvládl při předjíždění nákladního automobilu nezjištěné SPZ jedoucího v pravém jízdním pruhu řízení vozidla a v levém jízdním pruhu narazil do zadní části nákladního automobilu SPZ ZL 94-94 s návěsem SPZ ZL 46-94 řízeného P. B., přičemž došlo ke zranění spolujezdců z osobního vozidla, a to Z. Ž., který utrpěl vykloubení kyčelního kloubu vlevo s odlomením části kloubní jamky, zlomeninu dolní konce kosti vřetenní bez posunu a toto zranění si mělo vyžádat léčení 4 až 6 měsíců, a dále došlo k lehkému zranění spolujezdce R. J., který utrpěl otok levého předloktí s nemožností hybnosti pro bolest, otok a omezenou hybnost třetího prstu pravé ruky a toto zranění si mělo vyžádat léčení asi 2 týdny.
Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2002, sp. zn. 10 To 159/2002, napadl obviněný O. P. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce, a to z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Dovolatel v něm namítl, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a stejně tak na jiném nesprávném hmotně právním posouzení a dále, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 13. 3. 2002, sp. zn. 1 T 278/2001, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Současně požádal soud prvního stupně o stanovení dvoutýdenní lhůty k odůvodnění podávaného dovolání. Dovolatel závěrem svého podání navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadené rozhodnutí Krajského soudu v Praze zrušil a podle §265l odst. 1 tr. řádu přikázal věc Krajskému soudu v Praze, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání obviněného poukázal na to, že dovolání bylo podáno opožděno, tj. po marném uplynutí dvouměsíční zákonné lhůty stanovené podle §265e odst. 1 tr. řádu. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu odmítl s odůvodněním, že bylo podáno opožděně a aby rozhodnutí učinil v souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§265c tr. řádu) nejprve zkoumal, zda v posuzované věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. řádu. Podle tohoto ustanovení trestního řádu dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek musí být podán u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje [§265e odst. 1 tr. řádu]. Napadené usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 10 To 159/2002, bylo obviněnému doručeno dne 7. 8. 2002 a jeho obhájci dne 4. 6. 2002. Dovolání obviněného bylo podáno dne 15. 10. 2002. Z uvedeného je zřejmé, že dovolání obviněného bylo podáno opožděně (§265e odst. 1, 2 tr. řádu).
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného O. P. podané proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2002, sp. zn. 10 To 159/2002, odmítl podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu, neboť bylo podáno opožděně. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu Nejvyšší soud rozhodl o odvolání v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. listopadu 2002
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek