ECLI:CZ:NS:2002:5.TZ.237.2001.2
sp. zn. 5 Tz 237/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl ve veřejném zasedání dne 9. ledna 2002 v rámci řízení o stížnosti pro porušení zákona ve smyslu §275 odst. 3 tr. ř. takto:
Z důvodu §67 odst. 1 písm. a) tr. ř. se obvinění S. K., a V. Š., berou do vazby.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 3. 11. 2000, sp. zn. 1 T 80/2000, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2000, sp. zn. 8 To 635/2000, byli obvinění S. K. a V. Š. uznáni vinnými trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a byli mimo jiné odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání pěti roků.
Protože dnešního dne v rámci řízení o stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud zrušil výše uvedené rozsudky, na podkladě kterých obvinění vykonávali trest odnětí svobody, tak zároveň ve smyslu §275 odst. 3 tr. ř. rozhodl o vazbě.
Ze spisového materiálu vyplývá, že obvinění jsou stíháni pro velmi závažnou úmyslnou trestnou činnost, přičemž v původním řízení jim byl uložen výše uvedený trest odnětí svobody, jehož uložení jim hrozí i v novém řízení. Obvinění jsou cizími státními příslušníky, na území České republiky nejsou fixováni žádnými rodinnými nebo legálními pracovními vztahy a před zadržením dne 2. 12. 1999 zde delší dobu pobývali na různých místech bez příslušného povolení. Navíc obviněný V. Š. svým jednáním v trestním řízení zpochybnil hodnověrnost vlastních údajů týkajících se totožnosti jeho osoby. Podle názoru Nejvyššího soudu lze v těchto konkrétních skutečnostech oprávněně spatřovat u obou obviněných důvod vazby podle §67 odst. 1 písm. a) tr. ř., neboť odůvodňují obavu, že uprchnou nebo se budou skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnuli.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost pro porušení zákona přípustná.
V Brně dne 9. ledna 2002
Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k