ECLI:CZ:NS:2002:5.TZ.308.2001.2
sp. zn. 5 Tz 308/2001-1
USNESENÍ
Předseda senátu Nejvyššího soudu České republiky rozhodl dne 3. 1. 2002 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného Š. R., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2000, sp. zn. 12 To 545/2000, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 1 T 311/2000, takto:
Podle §34 odst. 2 tr. ř. se u s t a n o v u j e obviněnému Š. R. opatrovníkem Mgr. M. R., poradce trestního kolegia Nejvyššího soudu.
Odůvodnění:
Nejvyšším soudem České republiky je vedeno řízení o stížnosti pro porušení zákona kterou podal dne 29. 11. 2001 ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného Š. R., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2000, sp. zn. 12 To 545/2000, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 1 T 311/2000.
Citovaným rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze byl obviněný uznán vinným jednak trestným činem násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle §197a tr. zák., jednak trestnými činy útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm a) tr. zák. a výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. Za tyto trestné činy byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, při současném zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 3. 7. 2000, sp. zn. 6 T 105/2000 a dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Trestného jednání, naplňujícího skutkovou postatu výše citovaných trestných činů, se obviněný dopustil tím, že:
1) dne 13. 5. 2000, kolem 01.10 hod., v domě v K., okres M., v podnapilém stavu ohrožoval sekerou svoji matku V. R. a družku R. B., kterou zbil, přičemž oběma vyhrožoval zabitím,
2) v téže době a na témže místě, a poté i na ulici před domem napadl přivolanou policejní hlídku, která proti němu zakročovala, a to tak, že nstržm. J. Š. a nprap. A. D. udeřil pěstí do obličeje a nstržm. J. Š. a nprap. K. B. ohrožoval sekyrou, přičemž odzbrojen byl až za použití služebního psa, a toto vše činil ve snaze odvrátit proti němu směřující služební zákrok.
Z předloženého spisového materiálu bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 23. 5. 1990, sp. zn. 4 Nc 785/85, který nabyl právní moci dne 11. 7. 1990, byl obviněný Š. R. zbaven způsobilosti k právním úkonům v plném rozsahu. Podle §192 o. s. ř. byla opatrovníkem obviněného ustanovena jeho matka V. R. Ta však v předmětné trestní věci vystupuje v procesním postavení svědka a současně je poškozenou, neboť podle výše citovaných výroků odsuzujících rozsudků také proti ní směřoval útok obviněného popsaný výše pod bodem 1.
Je tedy zřejmé, že v tomto řízení o stížnosti pro porušení zákona vedeném Nejvyšším soudem, potažmo v celém trestním řízení vedeném vůči obviněnému, V. R. jako zákonný zástupce obviněného nemůže vykonávat práva uvedená v §34 odst. 1 tr. ř. z důvodu kolize zájmů vyplývající z jejího procesního postavení v této trestní věci a z procesního postavení jejího syna coby obviněného.
Jelikož již ve věci bylo Nejvyšším soudem nařízeno veřejné zasedání na den 10. 1. 2002 a je zde tedy nebezpečí z prodlení v případě podnětu k postupu podle §192 a násl. o. s. ř., tj. k ustanovení kolizního opatrovníka soudem v občanskoprávním řízení, předseda senátu Nejvyššího soudu rozhodl tak, že k výkonu práv zákonného zástupce obviněnému ustanovil pro toto řízení o stížnosti pro porušení zákona vedené Nejvyšším soudem opatrovníka, a to Mgr. M. R., poradce trestního kolegia Nejvyššího soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 3. ledna 2002
Předseda senátu:
JUDr. František P ú r y