ECLI:CZ:NS:2002:6.TDO.683.2002.1
sp. zn. 6 Tdo 683/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 9. října 2002 dovolání obviněných V. K., a R. P., podaná proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 6. 2002, sp. zn. 12 To 106/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 10 T 90/2001, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněných V. K. a R. P. o d m í t a j í .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 10 T 90/2001, byli obvinění V. K. a R. P. uznáni jako spolupachatelé vinnými trestným činem pojistného podvodu podle §250a odst. 1 tr. zák., obviněná R. P. sama navíc trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. účinného od 1. 1. 2002.
Za tuto trestnou činnost byl obviněný V. K. podle §250a odst. 1, §45 odst. 1, odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací, jehož výměra byla podle §45a odst. 1 tr. zák. stanovena na 260 hodin, obviněná R. P. byla podle §247 odst. 1, §35 odst. 1 tr. zák. odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody na šest měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku a dvou měsíců.
Proti shora citovanému rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou podali oba obvinění odvolání, která Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 13. 6. 2002, sp. zn. 12 To 106/2002, podle §256 tr. řádu zamítl jako nedůvodná.
Podle tzv. dodejek a doručenky, založených v trestním spisu, bylo usnesení odvolacího soudu doručeno dne 25. 6. 2002 Okresnímu státnímu zastupitelství v Rychnově nad Kněžnou, dne 1. 7. 2002 obviněnému V. K., dne 2. 7. 2002 obviněné R. P. a dne 26. 6. 2002 tehdejšímu obhájci obou obviněných, JUDr. P. Š.
Obvinění V. K. a R. P. napadli prostřednictvím svého obhájce JUDr. P. Š. dne 15. 8. 2002 shora citované rozhodnutí krajského soudu dovoláním. Dovolání bylo doručeno se spisovým materiálem Nejvyššímu soudu České republiky dne 16. 9. 2002.
Oba obvinění zaměřili mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutí prvoinstančního a odvolacího soudu v části stíhaného skutku pojistného podvodu podle §250a odst. 1 tr. zák., která oba dovolatelé označili jako nezákonná, vydaná v rozporu se skutkovými zjištěními. Jako dovolací důvod oba obvinění výslovně uplatnili §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu a dále §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu /byť v dovolání samotném chybně uvedli ustanovení §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu/, neboť podle jejich názoru soud druhého stupně chybně rozhodl o zamítnutí odvolání obviněných jako nedůvodných, aniž byly pro toto rozhodnutí splněny zákonné podmínky.
Podle argumentace obsažené v odůvodnění dovolání jsou oba dovolatelé přesvědčeni, že nebylo provedenými důkazy prokázáno, že při uplatnění nároku na pojistné plnění z pojistné smlouvy uvedli nepravdivé a hrubě zkreslené údaje o poškozených věcech. Žádným důkazem nebyla vyvrácena jejich obhajoba, že všechny uplatněné věci se v chalupě nacházely a byly požárem a zásahem hasičů poškozeny. Oba soudy podle obviněných nerespektovaly základní zásadu trestního řízení, že v případě pochybností, kterých je v daném případě mnoho, je nutné rozhodnout ve prospěch obviněných. S ohledem na shora uvedené oba obvinění namítají, že nebyly splněny podmínky stanovené zákonem pro zamítnutí odvolání obviněných.
V petitu svého společného dovolání obvinění V. K. a R. P. navrhli dovolacímu soudu, aby přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí včetně řízení napadenému rozhodnutí předcházejícího, následně napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem okresního soudu zrušil a aby věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí.
Předsedkyně senátu, resp. samosoudkyně soudu prvního stupně v souladu s ustanovením §265h odst. 2 tr. řádu doručila dne 22. 8. 2002 opis dovolání obou obviněných Nejvyššímu státnímu zastupitelství s upozorněním, že se nejvyšší státní zástupce může k dovolání písemně vyjádřit a souhlasit s jeho projednáním v neveřejném zasedání ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu. Přípisem, doručeným shodně dne 22. 8. 2002 oběma obviněným i jejich obhájci, byli také obvinění V. K. a R. P. a advokát JUDr. P. Š. upozorněni na možnost vyjádření uvedeného souhlasu.
V písemném vyjádření ze dne 5. 9. 2002, sp. zn. 1 NZo 578/2002, které bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 10. 9. 2002, státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství vyslovil názor, že dovolání obou obviněných byla podána z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v §265b odst. 1 tr. řádu. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud České republiky obě dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl a aby takto v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu rozhodl v neveřejném zasedání.
Souhlas s případným projednáním podaných dovolání v neveřejném zasedání vyslovili v písemném sdělení ze dne 27. 8. 2002 rovněž obvinění V. K. a R. P.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§265c tr. řádu) při posuzování podaných dovolání nejprve zkoumal, zda jsou v obou případech splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. řádu. Podle odst. 1 tohoto ustanovení lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, pokud soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v §265a odst. 2 písm. a) až písm. h) tr. řádu jsou taxativně vypočtena rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé.
V této souvislosti Nejvyšší soud shledal, že dovolání podané obviněnými V. K. a R. P. jsou přípustná podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. řádu, neboť napadají rozhodnutí, jímž byly zamítnuty řádné opravné prostředky, podané oběma obviněnými proti rozsudku, kterým byli uznáni vinnými a byly jim uloženy tresty /§265a odst. 2 písm. a) tr. řádu/.
Nejvyšší soud současně zjišťoval, zda obě dovolání splňují veškeré obsahové náležitosti zakotvené v ustanovení §265f odst. 1 tr. řádu, podle něhož musí být v dovolání vedle obecných náležitostí podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) nebo §265b odst. 2 tr. řádu, o které se dovolání opírá.
Nejvyšší soud v tomto ohledu zjistil, že se oba dovolatelé dopustili formálního pochybení tím, že ve svém podání jako jeden z dovolacích důvodů uvádějí §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, když z obsahu jejich podání jednoznačně vyplývá, že oba měli na mysli důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu. V této souvislosti je nutno připomenout, že po novele trestního řádu provedené zákonem č. 200/2002 Sb. ze dne 24. 4. 2002 je s účinností ode dne 24. 5. 2002 dovolací důvod vymezený v §265b odst. 1 písm. k) uveden v novém znění v §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu.
Dovolací soud se přesto dále zabýval otázkou, zda byla u obou dovolatelů zachována lhůta a místo k podání dovolání ve smyslu §265e tr. řádu. Podle tohoto ustanovení se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, přičemž pokud se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději (§265e odst. 2 tr. řádu).
Ze spisového materiálu v posuzované věci lze doložit, že trestní stíhání obviněných V. K. a R. P. bylo pravomocně skončeno rozhodnutím odvolacího soudu dne 13. 6. 2002, přičemž opis usnesení odvolacího soudu byl doručen obviněnému V. K. dne 1. 7. 2002, obviněné R. P. dne 2. 7. 2002 a tehdejšímu obhájci obou obviněných, JUDr. P. Š., dne 26. 6. 2002. Svá dovolání podali oba obvinění prostřednictvím svého obhájce JUDr. P. Š. u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou dne 15. 8. 2002. Z uvedeného je tudíž patrno, že dvouměsíční dovolací lhůta byla u obou dovolatelů ve smyslu §265e odst. 1 a odst. 2 tr. řádu zachována.
Nejvyšší soud dále zkoumal, zda uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k), resp. písm. l) tr. řádu lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, neboť dovolání lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. řádu, přičemž existence některého z dovolacích důvodů je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.
Důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení jemu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Uvedený dovolací důvod dopadá na ty případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku odvolacím soudem nebo nadřízeným orgánem bez věcného přezkoumání věci a procesní strana tak byla zbavena práva přístupu ke druhé instanci. Smyslem tohoto dovolacího důvodu je tedy umožnit oprávněné osobě, aby se domohla přezkoumání věci v řádném přezkumném řízení, které nebylo provedeno, ačkoliv procesní podmínky pro toto řízení byly splněny.
Pod pojmem procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí je přitom nutno chápat pouze zákonem stanovené procesní podmínky pro odmítnutí nebo zamítnutí odvolání nebo stížnosti, přičemž se jedná o rozhodnutí nadřízeného orgánu ve smyslu §148 odst. 1 písm. a), písm. b) tr. řádu u stížnosti nebo o rozhodnutí odvolacího soudu podle §253 odst. 1 až odst. 4 tr. řádu u odvolání, v obou případech bez věcného přezkoumání věci. Podle dikce odst. 1 posledně citovaného ustanovení odvolací soud zamítne odvolání, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět. Odmítnout odvolání je pak ve smyslu odst. 3 citovaného ustanovení odvolací soud oprávněn tehdy, pokud tento opravný prostředek nesplňuje z hlediska svého obsahu zákonné náležitosti odvolání, uvedené v ustanovení §249 tr. řádu.
Novelizovaný dovolací důvod lze tedy použít, pokud byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. a), písm. b) tr. řádu u stížnosti nebo podle §253 odst. 1 tr. řádu u odvolání, přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí nebo pokud odvolání bylo odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. řádu, ačkoliv nebyly splněny podmínky vymezené ustanovením §253 odst. 4 tr. řádu (tedy oprávněná osoba nebyla náležitě poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání).
Ve shora uvedeném ohledu tudíž důvodem dovolání nemůže být zamítnutí odvolání ve smyslu §256 tr. řádu, tedy shledá-li odvolací soud, že odvolání není důvodné, neboť postup podle §256 tr. řádu lze použít až po splnění přezkumné povinnosti odvolacího soudu, zakotvené v ustanovení §254 odst. 1 tr. řádu, neshledal-li odvolací soud důvody k zamítnutí odvolání podle §253 tr. řádu. Na rozdíl od ustanovení §253 tr. řádu, podle něhož odvolací soud zamítne odvolání bez věcného přezkoumání věci v těch případech, kdy odvolání nesplňuje zákonem stanovené procesní podmínky, ve smyslu §256 tr. řádu může odvolací soud zamítnout odvolání jako nedůvodné až na podkladě výsledků veřejného zasedání, konaného o tomto odvolání, kdy tedy odvolání splňuje procesní podmínky ve smyslu §253 tr. řádu, avšak v něm vytýkané vady nejsou důvodné.
Přezkoumával-li soud druhého stupně některé napadené rozhodnutí uvedené v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu na podkladě řádného opravného prostředku věcně, a vzhledem k tomu, že neshledal takový řádný opravný prostředek důvodným, zamítl jej podle §256 tr. řádu u odvolání a podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu u stížnosti, je možno novelizovaný dovolací důvod uplatnit jen tehdy, je-li řízení předcházející napadenému rozhodnutí zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody uvedenými v písm. a) až k) §265b odst. 1 tr. řádu.
V tomto případě by však dovolatel musel tvrdit a náležitě odůvodnit své dovolání z hledisek důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu a v návaznosti na tento obecný důvod i některého důvodu (či více důvodů) uvedeného v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu, který musí být dán v řízení předcházejícím napadenému zamítavému rozhodnutí. Oba dovolatelé takto ve svém dovolání současně namítli dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu lze aplikovat, pokud rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Existenci těchto vad ovšem oba dovolatelé zjevně spatřují sice v nesprávném právním posouzení věci, avšak z obsahu jejich dovolání je naprosto zřejmé, že své závěry opírají o namítané skutkové vady, když soudu prvního stupně vytýkají nedostatky ve zhodnocení provedených důkazů a odvolacímu soudu ve svých dovoláních vytýkají, že se dostatečně nevypořádal s jejich námitkami, obsaženými v podaných odvoláních.
Důvodem dovolání ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu však nemůže být nesprávné skutkové zjištění nalézacího či odvolacího soudu, jelikož právní posouzení skutku i jiné hmotně právní posouzení vždy navazuje na skutková zjištění soudu vyjádřená především ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozsudku, která jsou pak blíže rozvedena v jeho odůvodnění. Přezkoumávané rozhodnutí pak bude spočívat na nesprávném právním posouzení skutku zejména tehdy, pokud je v rozporu právní posouzení skutku uvedené ve výroku rozhodnutí se skutkem, jak je ve výroku rozhodnutí popsán.
Z takto vymezeného důvodu dovolání vyplývá, že Nejvyšší soud není oprávněn přezkoumávat a hodnotit postup hodnocení důkazů soudy obou stupňů, je povinen vycházet z jejich skutkového zjištění a v návaznosti na tento skutkový stav pak hodnotí hmotně právní posouzení skutku, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit, a to ani na základě případného doplňování dokazování či v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů.
Tento závěr vyplývá rovněž z toho, že Nejvyšší soud v řízení o dovolání jako specifickém mimořádném opravném prostředku, který je určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. řádu, není další instancí přezkoumávající skutkový stav věci v celé šíři, neboť v takovém případě by se dostával do role soudu prvního stupně, který je soudem zákonem určeným a také nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci ve smyslu §2 odst. 5 tr. řádu, popřípadě do pozice soudu druhého stupně, který může skutkový stav korigovat prostředky k tomu určenými zákonem.
V této souvislosti je nutno zdůraznit, že z hlediska nápravy skutkových vad obsahuje trestní řád další mimořádné opravné prostředky, a to především obnovu řízení (§277 a násl. tr. řádu) a v určitém rozsahu i stížnost pro porušení zákona (§266 a násl. tr. řádu).
Z vymezení obsahu dovolání v ustanovení §265f odst. 1 tr. řádu a zejména ze znění ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu je třeba dovodit, že z hlediska §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být v podaném dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí.
V tomto ohledu však dovolání obviněných V. K. a R. P. nemohou obstát, neboť z jejich obsahu vyplývá, že ačkoliv oba obvinění uvádějí jako jeden z důvodů svých dovolání vady předpokládané ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, jejich námitky směřují výhradně vůči hodnocení důkazů, tedy proti skutkovým zjištěním soudu prvého i druhého stupně, přičemž ve vytýkaných vadách je v podstatě až následně spatřováno údajné nesprávné hmotně právní posouzení skutku.
Současně dospěl Nejvyšší soud k závěru, že odvolací soud konal v předmětné trestní věci odvolací řízení a o zamítnutí řádných opravných prostředků obou obviněných rozhodl po provedeném přezkumu podle zákonem stanovených hledisek ve smyslu §256 tr. řádu, přičemž v řízení zamítavému rozhodnutí předcházejícím nebyl dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu.
V posuzovaných dovoláních tak oba obvinění sice uplatnili dva ze zákonných důvodů k podání dovolání, avšak konkrétní argumenty obsažené v jejich dovoláních vycházejí z důvodů jiných, které v zákoně uvedeny nejsou. V takovém případě nebyl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný, založený na obviněným namítaných pochybnostech o správnosti skutkových zjištění, a relevantní tudíž nemohl být ani oběma obviněnými tvrzený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k), resp. písm. l) tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky tudíž v předmětné věci musel postupovat podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu a v neveřejném zasedání, konaném ve smyslu §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu, dovolání obviněných V. K. a R. P. odmítl, neboť byla podána z jiných důvodů, než jsou zákonné důvody uvedené v §265b tr. řádu, aniž byl dovolací soud oprávněn postupovat podle ustanovení §265i odst. 3, odst. 4 tr. řádu.
Poučení: Proti tomuto usnesení o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 9. října 2002
Předseda senátu:
JUDr. Zdeněk S o v á k