ECLI:CZ:NS:2002:6.TDO.802.2002.1
sp. zn. 6 Tdo 802/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. listopadu 2002 dovolání, které podala obviněná I. Z., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 5. 2002, sp. zn. 3 To 137/2002, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 4 T 111/99, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné I. Z. odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 13. 2. 2002, sp. zn. 4 T 111/99, byli obvinění I. Z., Z. K. a V. P. uznáni vinnými trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák., ve znění zák. č. 265/2001 Sb., protože dne 23. 11. 1998 v době od 12.48 hod. do 13.07 hod. v B. v obchodním domě M. společně odcizili dva kusy mikin modré barvy zn. A., dva kusy kožené bundy černé barvy zn. W. L. a jeden kus mikiny tmavěmodré barvy zn. C. P. T., a to tím způsobem, že obžalovaný Z. K. si na sebe oblékl dvě mikiny modré barvy zn. A. a jednu koženou bundu zn. W. L., obžalovaný V. P. si na sebe oblékl jednu mikinu zn. C. P. T. a jednu koženou bundu zn. W. L. a obžalovaná I. Z. si na sebe oblékla mikinu patřící obžalovanému V. P. a takto všichni tři prošli bez zaplacení pokladnou, čímž způsobili obchodní společnosti M. ČR, s. r. o., P., škodu v celkové výši 15.512,24 Kč, dne 25. 2. 1999 uhradil obžalovaný Z. K. část škody ve výši 8.682,70 Kč.
Za tento trestný čin byla obviněná I. Z. odsouzena podle §247 odst. 1 tr. zák., ve znění zák. č. 265/2001 Sb., k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, přičemž podle §58 odst. 1, §59 odst. 1 tr. zák. byl jeho výkon podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Podmíněné tresty odnětí svobody byly uloženy rovněž spoluobviněným Z. K. a V. P. Podle §59 odst. 2 tr. zák. bylo obviněným I. Z., Z. K. a V. P. uloženo, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil nahradili škodu, kterou trestným činem způsobili. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla všem obviněným uložena povinnost nahradit společně a nerozdílně poškozené společnosti M. ČR, s. r. o., P. škodu ve výši 6. 829,54 Kč.
Naproti tomu byla obviněná I. Z. podle §226 písm. b) tr. ř. zproštěna obžaloby pro skutek, kterým měla spáchat trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák.
Proti tomuto rozsudku podali obvinění I. Z., Z. K. a V. P. odvolání, která byla usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 2. 5. 2002, sp. zn. 3 To 137/2002, podle §256 tr. ř. zamítnuta.
Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podala obviněná I. Z. prostřednictvím svého obhájce dne 17. 7. 2002 dovolání, které bylo Městskému soudu v Brně doručeno dne 18. 7. 2002. Dovolání podala do výroku, kterým bylo zamítnuto její odvolání a to s poukazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V dovolání obviněná podrobně uvádí svoji verzi události, a poukazuje na svoji nevinu. V této souvislosti namítá, že soud prvního stupně nesprávně hodnotil důkazy včetně pořízeného videozáznamu a fotodokumentace z obchodního domu M. Konstatuje, že z tohoto důvodu podala odvolání, ve kterém se domáhala opětovného provedení důkazu přehráním videozáznamu. Odvolací soud však důkaz neprovedl a ztotožnil se s názorem soudu prvního stupně. Obviněná proto namítá, že rozhodnutí soudů obou stupňů spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Závěrem dovolání obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud podle §265k tr. ř. zrušil napadené usnesení a podle §265m tr. ř. učinil vlastní rozhodnutí a podle §226 písm. a) tr. ř. zprostil ji obžaloby.
Předseda senátu soudu prvního stupně odeslal v souladu s ustanovením §265h odst. 2 tr. ř. opis dovolání obviněné státnímu zástupci Nejvyššího státního zastupitelství s upozorněním, že se může k dovolání písemně vyjádřit a souhlasit s projednáním dovolání v neveřejném zasedání ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. Nejvyšší soud však ke dni svého rozhodnutí písemné vyjádření neobdržel.
Nejvyšší soud jako soud dovolací /§265c tr. ř./ shledal, že dovolání obviněné I. Z. je přípustné /§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř./, bylo podáno osobou oprávněnou /§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./, v zákonné lhůtě a na místě, kde lze toto podání učinit /§265e odst. 1 tr. ř./.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možné namítat, že skutek, jak byl v původním řízení zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo o jiný trestný čin, nebo že nešlo o žádný trestný čin. Rovněž lze namítat i jiné nesprávné hmotně právní posouzení. Důvody dovolání jako specifického mimořádného opravného prostředku, který byl zaveden zákonem č. 265/2001 Sb., jsou koncipovány v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. tak, že v dovolání není možno namítat neúplnost dokazování, způsob hodnocení důkazů a nesprávnost skutkových zjištění. Nejvyšší soud totiž není další odvolací instancí a nemůže v tomto směru přezkoumávat zákonnost postupu soudů obou stupňů ve věci. V dovolacím řízení je naopak povinen vycházet z jejich konečného skutkového zjištění a teprve v návaznosti na to zvažovat právní posouzení skutku.
Tvrzení obviněné I. Z. v dovolání, že soud prvního stupně nesprávně hodnotil provedené důkazy, přičemž tyto vady odvolací soud nenapravil a nevyhověl jejímu návrhu na opakované provedení důkazu spočívající v přehrání videozáznamu z obchodního domu M., je v podstatě námitkou, jak byl zjištěn skutkový stav věci. Z těchto údajných nedostatků, až následně, obviněná dovozuje nesprávné právní posouzení předmětného skutku. Nejvyšší soud proto konstatuje, že v daném případě nebyl ve skutečnosti uplatněn dovolací důvod, který by se týkal nesprávného právního posouzení skutku, jímž byla obviněná uznána vinnou, nebo jiného nesprávného hmotně právního posouzení. V tomto směru dovolání napadenému usnesení nic nevytýká. Ze strany obviněné jde proto o námitky, které jdou mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V této souvislosti nutno zdůraznit, že každý dovolatel nejen musí v souladu s ustanovením §265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. nebo §265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá, ale i obsah uplatněných konkrétních námitek musí korespondovat dovolacím důvodům předpokládaným v příslušném zákonném ustanovení.
Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání obviněné I. Z. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Proto nebyl oprávněn postupovat podle §265i odst. 3 tr. ř. (přezkoumat napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející). Toto rozhodnutí Nejvyšší soud učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 13. listopadu 2002
Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k