errNsVec,

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2002, sp. zn. 6 Tdo 852/2002 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:6.TDO.852.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:6.TDO.852.2002.1
sp. zn. 6 Tdo 852/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky posoudil v neveřejném zasedání konaném dne 29. 10. 2002 dovolání obviněného M. S., podané proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 6. 2002, sp. zn. 6 To 242/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 2 T 3/2002, a rozhodl takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného M. S. odmítá . Odůvodnění: Obviněný M. S. byl rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. 2 T 3/2002, uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §224 odst. 1, odst. 2 tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že dne 9. 8. 2001 okolo 13.05 hodin ve V. M., okres V., jako řidič osobního motorového vozidla zn. Škoda 105L, SPZ VSI 71-54, jedoucího po ulici N. ve směru k centru obce, při odbočování vlevo na parkoviště před nádražím ČD nevěnoval dostatečnou pozornost při sledování situace v silničním provozu, v důsledku čehož nedal přednost v jízdě protijedoucímu motocyklu zn. JAWA 350, SPZ VS 1-48-82, řízenému L. V., kterého tak přinutil k intenzivnímu brždění a k položení motocyklu na levý bok, při kterém tento následně přejel do protisměrného jízdního pruhu a zde narazil do osobního motorového vozidla zn. Ford Focus 1.4, SPZ VSJ 20-44, řízeného K. M. a jedoucího za automobilem obviněného, když řidič V. přitom utrpěl mnohočetné hlubší oděrky levé dolní i horní končetiny s dobou léčení do 27. 8. 2001 a jeho spolujezdec M. V., zlomeninu levého bérce s dislokací, kteréžto zranění si vyžádalo dobu léčení nejméně 7 měsíců. Za tento trestný čin byl obviněný M. S. podle §224 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1, §59 odst. 1 tr. zák. odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Podle §49 odst. 1, §50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému současně uložen trest zákazu činnosti řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku. Podle §228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, O. p. V. škodu ve výši 426,- Kč a R. b. p. v O., z. z. p., S. O., M. 108 škodu ve výši 16.555,- Kč. Podle §229 odst. 1 tr. řádu byl poškozený M. V., bytem V. M., K. 1056, odkázán s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti shora citovanému rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně podal obviněný M. S. odvolání, které Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 19. 6. 2002, sp. zn. 6 To 242/2002, podle §256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné. Podle tzv. dodejek a doručenky, založených v trestním spisu, bylo usnesení odvolacího soudu doručeno dne 18. 7. 2002 Okresnímu státnímu zastupitelství ve Vsetíně, dne 22. 7. 2002 tehdejšímu obhájci obviněného Mgr. P. D. a dne 29. 7. 2002 obviněnému M. S. Obviněný M. S. napadl prostřednictvím shora jmenovaného obhájce podáním ze dne 17. 9. 2002 výše citované rozhodnutí krajského soudu dovoláním, jež bylo doručeno dne 18. 9. 2002 Okresnímu soudu ve Vsetíně. Nejvyššímu soudu České republiky bylo dovolání spolu se spisovým materiálem doručeno dne 23. 10. 2002. Obviněný M. S. podaný mimořádný opravný prostředek opřel o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu. Své výhrady zaměřil proti postupu soudu druhého stupně, jež neakceptoval návrh na provedení dalšího dokazování znaleckým posudkem z oboru silniční dopravy, který by umožnil vyhodnotit výhledové možnosti obviněného i poškozeného v místě dopravní nehody a prověřit rychlost motocyklu poškozeného před nehodou. Usnesení odvolacího soudu je podle dovolatele nesprávné, neboť soud dovodil vinu obviněného i přes dokazováním nikterak nevyloučené pochybnosti. V petitu svého dovolání obviněný M. S. navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky ve smyslu §265k odst. 1, odst. 2 tr. řádu usnesení Krajského soudu v Ostravě i rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně zrušil a soudu prvního stupně věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí. Předseda senátu, resp. samosoudce soudu prvního stupně v souladu s ustanovením §265h odst. 2 tr. řádu doručil dne 27. 9. 2002 opis dovolání obviněného Nejvyššímu státnímu zastupitelství s upozorněním, že se státní zástupce může k dovolání písemně vyjádřit a souhlasit s jeho projednáním v neveřejném zasedání ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu. V písemném vyjádření ze dne 14. 10. 2002, sp. zn. 1 NZo 714/2002, které bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 17. 10. 2002, státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství navrhla dovolání odmítnout podle §265b odst. 1 písm. b) tr. řádu, neboť bylo podle jejího názoru podáno z jiných důvodů, než jsou taxativně uvedeny v §265b odst. 1 tr. řádu. Současně vyslovila souhlas s tím, aby toto rozhodnutí učinil Nejvyšší soud za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§265c tr. řádu) při posuzování podaného dovolání nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. řádu. Podle odst. 1 tohoto ustanovení lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, pokud soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v §265a odst. 2 písm. a) až písm. h) tr. řádu jsou taxativně vypočtena rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé. Nejvyšší soud shledal, že předmětné dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. řádu, neboť napadá rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, kterým byl obviněný M. S. uznán vinným a byl mu uložen trest /§265a odst. 2 písm. a) tr. řádu/. Nejvyšší soud současně zjišťoval, zda dovolání obviněného M. S. splňuje veškeré obsahové náležitosti zakotvené v ustanovení §265f odst. 1 tr. řádu, podle něhož musí být v dovolání vedle obecných náležitostí podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu nebo §265b odst. 2 tr. řádu, o které se dovolání opírá. Nejvyšší soud v tomto ohledu zjistil, že se dovolatel dopustil formálního pochybení tím, že ve svém podání jako dovolací důvod uvádí §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, když z obsahu podání vyplývá, že po formální stránce měl na mysli dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu ve znění po novele trestního řádu provedené s účinností ode dne 24. 5. 2002 zákonem č. 200/2002 Sb. ze dne 24. 4. 2002. Dovolací soud se přesto zabýval otázkou, zda byla zachována lhůta a místo k podání dovolání ve smyslu §265e tr. řádu. Podle tohoto ustanovení se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, přičemž pokud se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději (§265e odst. 2 tr. řádu). Ze spisového materiálu v posuzované věci lze doložit, že trestní stíhání obviněného M. S. bylo pravomocně skončeno rozhodnutím odvolacího soudu dne 19. 6. 2002, přičemž opis usnesení odvolacího soudu byl doručen dne 22. 7. 2002 tehdejšímu obhájci obviněného Mgr. P. D. a dne 29. 7. 2002 obviněnému M. S. Dovolání podal obviněný prostřednictvím svého obhájce jako poštovní zásilku adresovanou Okresnímu soudu ve Vsetíně a toto podání bylo doručeno okresnímu soudu dne 18. 9. 2002. Z uvedeného je patrno, že dvouměsíční dovolací lhůta byla u dovolatele ve smyslu §265e odst. 1 a odst. 2 tr. řádu zachována. Nejvyšší soud dále zkoumal, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, neboť dovolání lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. řádu, přičemž existence některého z dovolacích důvodů je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. Obviněný opřel své dovolání o dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, avšak z námitek obsažených v odůvodnění dovolání vyplývá, že po formální stránce měl na mysli dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu ve znění po citované novele trestního řádu, účinné ode dne 24. 5. 2002. Důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo byl v řízení takovému rozhodnutí předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu. Uvedený dovolací důvod dopadá na ty případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku odvolacím soudem nebo nadřízeným orgánem bez věcného přezkoumání věci a procesní strana tak byla zbavena práva přístupu ke druhé instanci. Smyslem tohoto dovolacího důvodu je tedy umožnit oprávněné osobě, aby se domohla přezkoumání věci v řádném přezkumném řízení, které nebylo provedeno, ačkoliv procesní podmínky pro toto řízení byly splněny. Pod pojmem procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí je přitom nutno chápat pouze zákonem stanovené procesní podmínky pro odmítnutí nebo zamítnutí odvolání nebo stížnosti, přičemž se jedná o rozhodnutí nadřízeného orgánu ve smyslu §148 odst. 1 písm. a), písm. b) tr. řádu u stížnosti nebo rozhodnutí odvolacího soudu podle §253 odst. 1 až odst. 4 tr. řádu u odvolání, v obou případech bez věcného přezkoumání věci. Podle dikce odst. 1 posledně zmíněného ustanovení odvolací soud zamítne odvolání, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět. Odmítnout odvolání je pak ve smyslu odst. 3 citovaného ustanovení odvolací soud oprávněn tehdy, pokud tento opravný prostředek nesplňuje z hlediska svého obsahu zákonné náležitosti odvolání, uvedené v ustanovení §249 tr. řádu. Novelizovaný dovolací důvod lze tudíž použít, pokud byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. a), písm. b) tr. řádu u stížnosti nebo podle §253 odst. 1 tr. řádu u odvolání, přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí nebo pokud odvolání bylo odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. řádu, ačkoliv nebyly splněny podmínky podle §253 odst. 4 tr. řádu (tedy oprávněná osoba nebyla náležitě poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání). Ve shora uvedeném ohledu tak důvodem dovolání nemůže být zamítnutí odvolání ve smyslu §256 tr. řádu, tedy shledá-li odvolací soud, že odvolání není důvodné, neboť postup podle §256 tr. řádu lze použít až po splnění přezkumné povinnosti odvolacího soudu, zakotvené v ustanovení §254 odst. 1 tr. řádu, neshledal-li odvolací soud důvody k zamítnutí odvolání podle §253 tr. řádu. Na rozdíl od ustanovení §253 tr. řádu, podle něhož odvolací soud zamítne odvolání bez věcného přezkoumání věci v těch případech, kdy odvolání nesplňuje zákonem stanovené procesní podmínky, ve smyslu §256 tr. řádu může odvolací soud zamítnout odvolání jako nedůvodné až na podkladě výsledků veřejného zasedání, konaného o tomto odvolání, kdy odvolání splňuje procesní podmínky ve smyslu §253 tr. řádu, avšak v něm vytýkané vady nejsou důvodné. Přezkoumával-li soud druhého stupně některé napadené rozhodnutí uvedené v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu na podkladě řádného opravného prostředku věcně, a vzhledem k tomu, že neshledal takový řádný opravný prostředek důvodným, zamítl jej podle §256 tr. řádu u odvolání a podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu u stížnosti, je možno novelizovaný dovolací důvod uplatnit jen tehdy, je-li řízení předcházející napadenému rozhodnutí zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody uvedenými v písm. a) až k) §265b odst. 1 tr. řádu. V tomto případě by však dovolatel musel tvrdit a náležitě odůvodnit své dovolání z hledisek důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu a v návaznosti na tento obecný důvod i některého důvodu (či více důvodů) uvedeného v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu, který musí být dán v řízení předcházejícím napadenému zamítavému rozhodnutí. Ačkoliv obviněný M. S. v rámci dovolání po věcné stránce směřoval své námitky do nesprávně zjištěného skutkového stavu věci, nikterak konkrétně nepoukázal na vady právního posouzení skutku či vady jiného hmotně právního posouzení, a v závislosti na těchto vadách neuvedl zákonem stanovený dovolací důvod ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Dovolací soud tudíž musel konstatovat, že obviněný v posuzované věci neuplatnil jiný dovolací důvod vyjma shora citovaného důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu a v tomto smyslu podané dovolání nesplňuje náležitosti obsahu dovolání spočívající v uvedení dovolacích důvodů napadení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, s příslušným odkazem na zákonné ustanovení §265b tr. řádu. Nejvyšší soud shledal, že odvolací soud konal v předmětné trestní věci odvolací řízení a o zamítnutí řádného opravného prostředku rozhodl po provedeném přezkumu podle zákonem stanovených hledisek ve smyslu §256 tr. řádu, přičemž v řízení zamítavému rozhodnutí předcházejícím nebyl dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu. S přihlédnutím ke skutečnostem shora rozvedeným Nejvyšší soud uzavřel, že dovolání obviněného M. S. bylo podáno z jiného důvodu, než jaké jsou uvedeny v §265b odst. 1 tr. řádu, přičemž dovolatelem tvrzený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu je opřen výhradně o vady týkající se nesprávně zjištěného skutkového stavu věci. Takový důvod však zákon v ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu v taxativním vymezení dovolacích důvodů neuvádí. V souladu s ustanovením §265f odst. 1 tr. řádu musí dovolatel odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, přičemž obsah konkrétně uplatněného dovolacího důvodu musí současně odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o dovolací důvody vymezené v ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání obviněného M. S. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání konaném ve smyslu §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu, aniž byl oprávněn postupovat podle ustanovení §265i odst. 3, odst. 4 tr. řádu. Poučení: Proti tomuto usnesení o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu). V Brně dne 29. října 2002 Předseda senátu: JUDr. Zdeněk S o v á k

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/29/2002
Spisová značka:6 Tdo 852/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:6.TDO.852.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19