ECLI:CZ:NS:2002:6.TDO.875.2002.1
sp. zn. 6 Tdo 875/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. listopadu 2002 dovolání, které podal obviněný F. I., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2002, sp. zn. 10 To 154/2002, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 3 T 138/2001, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného F. I. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 6. 2. 2002, sp. zn. 3 T 138/2001, byl obviněný F. I. uznán vinným trestnými činy pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1, 2 tr. zák., ohrožování mravní výchovy mládeže podle §217 odst. 1 písm. b) tr. zák. a týrání svěřené osoby podle §215 odst. 1 tr. zák., protože od letních měsíců roku 1999 do jarních měsíců roku 2000 v Ch., a předtím v P., pohlavně zneužíval své nezletilé syny J. I. a M. I., kdy je ve svém bydlišti nejméně v deseti případech nutil, aby mu třeli pohlavní úd do výronu semene a později museli jeho pohlavní úd brát do úst a sát až do výronu semene. Také je nepřiměřeně fyzicky trestal, a to fackováním, bitím smotkem linolea a kopáním po těle, nedal jim peníze na dojíždění do školy do P. a nutil je tak chodit 5 km pěšky, trestal je zákazem podání večeře, a to i po několik dnů, či zákazem podání jídla po dobu jednoho dne.
Za tyto trestné činy byl obviněný odsouzen podle §242 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, přičemž podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro jeho výkon zařazen do věznice s ostrahou.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný F. I. odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2002, sp. zn. 10 To 154/2002, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Usnesení odvolacího soudu bylo obviněnému F. I. a jeho obhájci Mgr. R. B. doručeno shodně dne 25. 6. 2002, jak je ve spise dokladováno tzv. dodejkou a doručenkou na č. l. 151.
Proti tomuto usnesení podal obviněný F. I. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které bylo osobně podáno u Okresního soudu v Kolíně dne 10. 9. 2002, jak je ve spise dokladováno na č. l. 163. Z obsahu mimořádného opravného prostředku, zejména z návrhu dovolatele, jak by měl Nejvyšší soud rozhodnout, je zřejmé, že dovolání směřuje do výroku napadeného usnesení, kterým bylo zamítnuto odvolání obviněného. Obviněný opřel své dovolání o důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g), k) tr. ř.
Obviněný v dovolání rekapituluje psychologický posudek na J. a M. I. Uvádí, že oba synové mohli být ve svých výpovědích ovlivněni a zmanipulováni svoji matkou do problému matka- otec. Zpochybňuje znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie, který hodnotil jeho osobu jako nezdrženlivou s agresivními rysy a s orientací bisexuální a navrhuje provést revizní posudek. Obviněný rovněž tvrdí, že v předmětné době se nacházel v stresové situaci ve které trestání dětí není neobvyklé, k čemuž měly soudy přihlížet u trestných činů podle §217 odst. 1 písm. b) tr. zák. a podle §215 odst. 1 tr. zák. Domnívá se, že nebyl prokázán vyšší stupeň hrubosti a bezcitnosti. U trestného činu podle §217 odst. 1 písm. b) tr. zák. obviněný zpochybňuje naplnění skutkové podstaty argumentem, že podle vyjádření soudního znalce u hlavního líčení život synů nesměřuje k morálnímu úpadku a jsou schopni usměrnit svůj způsob života k normálu. Z těchto důvodů závěrem dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a řízení mu předcházející v celém rozsahu.
K dovolání obviněného F. I. se ve smyslu §265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Z důvodů ve vyjádření podrobně uvedených státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b), f) tr. ř. dovolání obviněného odmítl a rozhodnutí učinil ve smyslu §265r odst. 1 písm. a) tr. ř v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné pode §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, kterým soud ve druhém stupni zamítl řádný opravný prostředek podaný proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest. Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. osobou oprávněnou podat prostřednictvím obhájce dovolání, přičemž tento mimořádný opravný prostředek byl podán u příslušného soudu.
Nejvyšší soud však zjistil, že dovolání obviněného F. I. bylo podáno opožděně.
Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 4 tr. ř. navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné. Podle §60 odst. 2 věty první tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Podle §60 odst. 3 tr. ř. připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo na den pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den. Podle §60 odst. 4 písm. a) tr. ř. lhůta je zachována též tehdy, jestliže podání bylo ve lhůtě podáno jako poštovní zásilka adresovaná soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
Jak již bylo výše konstatováno, usnesení odvolacího soudu bylo obviněnému i jeho obhájci doručeno dne 25. 6. 2002. Stanovená dvouměsíční zákonná lhůta k podání dovolání proto obviněnému skončila v pondělí dne 26. 8. 2002. Dovolání ale bylo podáno u Okresního soudu v Kolíně až dne 10. 9. 2002, tedy již po uplynutí lhůty k jeho podání.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud dovolání obviněného F. I. podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno opožděně. Z toho důvodu nebyl oprávněn postupovat podle §265i odst. 3 tr. ř. (z podnětu dovolání přezkoumat napadené usnesení i řízení, které mu předcházelo), přičemž toto rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 13. listopadu 2002
Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k