ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.183.2002.1
sp. zn. 7 Tdo 183/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. 5. 2002 o dovolání obviněného K. S., proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 24. 9. 2001, sp. zn. 1 T 58/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného K. S. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný K. S. podal prostřednictvím svého obhájce dovolání proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 24. 9. 2001, sp. zn. 1 T 58/2001.
Nejvyšší soud shledal, že jde o nepřípustné dovolání.
Podle §265a odst. 1 tr. ř. dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.
Pokud obviněný podal dovolání proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně, podal ho proti rozhodnutí soudu p r v n í h o stupně a nikoli proti rozhodnutí soudu d r u h é h o stupně. V posuzované trestní věci rozhodl jako soud druhého stupně Krajský soud v Ostravě, a to usnesením ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 7 To 437/2001. Ze záhlaví podaného dovolání je výslovně zřejmé, že bylo podáno proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně a tento rozsudek je v odůvodnění dovolání i v závěrečném návrhu označován za napadené rozhodnutí. V odůvodnění dovolání je sice uvedeno, že obviněný „dovozuje, že napadené rozhodnutí soudu prvního stupně a následně i soudu druhého stupně … spočívá na nesprávném právním posouzení všech skutků“, avšak za napadené rozhodnutí je výslovně označen jen rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně, tedy rozsudek soudu prvního stupně.
Ovšem i kdyby bylo dovolání podáno proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 7 To 437/2001, nic by to neměnilo na jeho nepřípustnosti, která vyplývá z toho, že dovoláním nelze napadat rozhodnutí, jež nabylo právní moci před 1. 1. 2002, tj. před účinností zákona č. 265/2001 Sb. Citované usnesení Krajského soudu v Ostravě nabylo právní moci 20. 11. 2001, tj. dnem vyhlášení.
Dovolání bylo jako nový mimořádný opravný prostředek zavedeno do trestního řádu zákonem č. 265/2001 Sb. s účinností od 1. 1. 2002. Časová působnost trestního řádu i jeho novel je založena na zásadě, že trestní řízení probíhá podle zákona účinného v době řízení. V posuzované věci trestní stíhání obviněného probíhalo a bylo pravomocně skončeno před účinností zákona č. 265/2001 Sb., což mimo jiné znamená, že pravomocné rozhodnutí ve věci samé nebylo v té době vystaveno tomu, že by mohlo být napadeno jiným mimořádným opravným prostředkem než stížností pro porušení zákona (§266 odst. 1 a násl. tr. ř.) nebo návrhem na povolení obnovy řízení (§277 odst. 1 tr. ř.). Jestliže dovolání jako další mimořádný opravný prostředek bylo zavedeno s účinností od 1. 1. 2002, znamená to, že tento mimořádný opravný prostředek lze podat jen za předpokladu, že v š e c h n y zákonné podmínky pro jeho podání nastanou v době od 1. 1. 2002.
Ta část ustanovení §265a odst. 1 tr. ř., která je vyjádřena slovy „a zákon to připouští“, znamená ve vztahu k datu 1. 1. 2002 jako počátku účinnosti zákona č. 265/2001 Sb. nejen to, že dovolání lze podat až od 1. 1. 2002, ale i to, že ho lze podat jen proti takovému rozhodnutí soudu druhého stupně, které nabylo právní moci, tj. bylo vyhlášeno, v době od 1. 1. 2002. Rozhodnutím, ve vztahu k němuž je splněna zákonná podmínka pro podání dovolání, která je vyjádřena dikcí „a zákon to připouští“, je jen rozhodnutí soudu druhého stupně vyhlášené v době od 1. 1. 2002.
Pro úplnost je možné dodat, že přechodná ustanovení zákona č. 265/2001 Sb. (viz čl. II tohoto zákona) neupravují možnost podat dovolání proti rozhodnutí, které nabylo právní moci před účinností tohoto zákona Jedině takové výslovné ustanovení by mohlo být průlomem do zásady, že trestní řízení se koná podle zákona účinného v době řízení.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného jako nepřípustné, aniž na jeho podkladě meritorně přezkoumával napadené rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. května 2002
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec