ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.197.2002.1
sp. zn. 7 Tdo 197/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. 5. 2002 o dovolání obviněného K. Š., podaném v trestní věci Okresního soudu Plzeň-jih sp. zn. 2 T 73/2001 proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 3. 2002, sp. zn. 7 To 91/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného K. Š. odmítá .
Odůvodnění:
V trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. 2 T 73/2001 podal obviněný K. Š. v zákonné lhůtě prostřednictvím svého obhájce dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 3. 2002, sp. zn. 7 To 91/2002. V dovolání uvedl, že tento mimořádný opravný prostředek podal z důvodů stanovených v §265b odst. 1 pím. g), k) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že i když obviněný v dovolání formálně odkázal na dovolací důvody stanovené v §265b odst. 1 písm. g), k) tr. ř., opřel své dovolání o námitky, které obsahově tyto dovolací důvody nenaplňují.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. záleží v tom, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Podle citovaného ustanovení tedy je možné namítat, že zjištěný skutkový stav byl chybně posouzen jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nešlo, protože zjištěný skutek nevykazuje znaky žádného trestného činu, anebo lze namítat, že správně měl být zjištěný skutek posouzen jako jiný trestný čin, avšak v žádném případě není možné namítat nesprávnost samotného zjištění skutkového stavu. V posuzované věci ale obviněný v dovolání uplatnil námitky proti tomu, jak byl zjištěn skutkový stav a jak byly v rámci zjišťování skutkového stavu hodnoceny důkazy, neboť namítal, že není pachatelem skutku v rozsahu zjištěném soudem prvního stupně a že soudy pochybily, pokud vycházely z jeho doznání při vyšetřování.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. záleží v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Z toho, jak jsou dovolací důvody koncipovány v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., je zřejmé, že dovolání nemůže směřovat proti hodnocení důkazů ani proti skutkovým zjištěním, na jejichž podkladě bylo rozhodnuto. To ve vztahu k důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. znamená, že tento dovolací důvod se uplatní jen v případech, kdy rozhodnutím o řádném opravném prostředku byl obviněnému ve skutečnosti odepřen přístup k soudu druhého stupně, protože soud druhého stupně řádný opravný prostředek chybně zamítl či odmítl, aniž z jeho podnětu meritorně přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně. O takový případ v posuzované věci nejde, protože Krajský soud v Plzni zamítl odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih jako nedůvodné podle §256 tr. ř., přičemž rozsudek soudu prvního stupně přezkoumal meritorně podle §254 odst. 1 tr. ř. Obviněný tedy nebyl zkrácen na svém právu dosáhnout přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně soudem druhého stupně. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. by se uplatnil pouze v případě, že by soud druhého stupně chybně zamítl odvolání obviněného podle §253 odst. 1 tr. ř. jako opožděné nebo jako podané neoprávněnou osobou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět, anebo že by chybně odmítl odvolání podle §253 odst. 3 tr. ř. pro nedostatek náležitostí obsahu odvolání. V dané věci ale nejde o žádnou z těchto situací.
V rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. není možné namítat nesprávné zamítnutí odvolání podle §256 tr. ř. Tím by ve skutečnosti bylo v rozporu s koncepcí dovolacích důvodů stanovených v §265b odst. 1 písm. a) až j) písm. 1) tr. ř. připuštěno i to, aby na podkladě dovolání byla přezkoumávána skutková zjištění a hodnocení důkazů. Nastal by stav, že pokud by odvolací soud po zrušení rozsudku soudu prvního stupně znovu sám ve věci rozhodl, nebylo by možné skutkový stav a hodnocení důkazů přezkoumávat z podnětu dovolání, avšak jestliže by odvolací soud pouze zamítl odvolání jako nedůvodné, bylo by možné skutkový stav a hodnocení důkazů přezkoumávat. Takový rozdíl v přezkumu v rámci dovolacího řízení je nepřípustný, protože jeho podstatou by byl nerovný rozsah přezkumu závislý jen na způsobu rozhodnutí odvolacího soudu. To znamená, že pokud odvolací soud zamítne odvolání jako nedůvodné podle §256 tr. ř., tj. po předchozím meritorním přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně podle §254 tr. ř., lze proti takovému rozhodnutí odvolacího soudu podat dovolání jen z některého z důvodů stanovených v §265b odst. 1 písm. a) až j), písm. 1) tr. ř., a nikoli z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. k) tr. ř.
Pokud obviněný v rámci dovolání namítl i nesprávnost rozhodnutí o trestu, byly tyto námitky odvozeny především z námitek proti zjištění skutkového stavu a zčásti vycházely i z osobních poměrů obviněného. V tomto ohledu však zjevně nejde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., protože obviněnému byl uložen přípustný druh trestu v rámci příslušné trestní sazby. Obviněný byl totiž uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle §247 odst. 2 tr. zák., §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na 18 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák.
Z uvedeného je zřejmé, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř., a proto Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., aniž z jeho podnětu napadené usnesení a předcházející řízení přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. května 2002
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec