Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.06.2002, sp. zn. 7 Tdo 198/2002 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.198.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.198.2002.1
sp. zn. 7 Tdo 198/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 6. 2002 o dovolání obviněného Ing. Z. H., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. března 2002, sp. zn. 13 To 527/2001, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 28. 8. 2001, sp. zn. 3 T 220/2001, byl obviněný uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zákona v souběhu s trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zákona, kterých se měl dopustit tím, že v přesně nezjištěné době od 7. 4. 1999 do 30. 4. 1999 v J. L., okr. T., v souvislosti s ukončením nájemní smlouvy na S. b., z této ze zabudovaného inventáře odvezl 8 umyvadlových baterií v hodnotě 17.064,- Kč, 6 sprchových baterií v hodnotě 13.824,- Kč, 2 pisoárové mísy v hodnotě 2.671,- Kč, 61 osvětlovacích těles v hodnotě 48.446,- Kč, 44 krytů osvětlovacích těles v hodnotě 5.984,- Kč, 41 zámkových mechanismů včetně vložek FAB v hodnotě 11.919,- Kč, 38 okenních kování v hodnotě 4.692,- Kč, 4 kuchyňské dřezy v hodnotě 11.520,- Kč, 3 dřezové baterie v hodnotě 4.131,- Kč, 2 litinové radiátory topení v hodnotě 1.900,- Kč, 3 elektrické bojlery v hodnotě 22.800,-Kč a 1 vodní čerpadlo v hodnotě 12.000,- Kč, tedy věci v celkové hodnotě 156.951,- Kč, a dále rozbitím 9 umyvadel v hodnotě 7.110, Kč a splachovacího WC v hodnotě 2.160, Kč způsobil další škodu v celkové výši 9.270,- Kč, vše ke škodě 1. H. a. s. J. L., se sídlem v P. Za to byl podle §248 odst. 2 tr. zákona za použití §35 odst. 1 tr. zákona odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku s tím, že výkon tohoto trestu byl podle §58 odst. 1 písm. a) a §59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků. Podle §229 odst. 1 tr. řádu byla současně obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené 1. H. a. s. J. L. na náhradě škody částku ve výši 166.221,- Kč a se zbytkem nároku byla poškozená a. s. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které bylo podle §256 tr. řádu usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 3. 2002, sp. zn. 13 To 527/2001, jako nedůvodné zamítnuto. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci a stal se vykonatelným dne 1. 3. 2002. Proti usnesení odvolacího soudu (včetně rozsudku soudu prvního stupně) podal obviněný prostřednictvím svého obhájce v zákonem stanovené lhůtě (§265e odst. 1 tr. řádu) dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu (po novele zák. č. 265/2001 Sb.). Dovolatel uvádí, že své dovolání směřuje do všech výroků soudů obou stupňů a namítá, že se žádného protiprávního jednání nedopustil, odcizení jakékoliv věci jeho osobou nebylo prokázáno, protože nebyla nikdy provedena předávací inventura ani nikdy nedošlo k soupisu majetku a není jistota o tom, kdo má k předmětným věcem vlastnické právo. Oba soudy tudíž neměly pro jeho trestnou činnost důkazy, proto měly rozhodnout v pochybnostech ve prospěch obviněného. S ohledem na uvedené navrhuje, aby Nejvyšší soud po přezkoumání důvodů dovolání, zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí, popřípadě, aby Nejvyšší soud sám ve věci rozhodl o zproštění obžaloby. Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti dovolání (§265a tr. řádu). Dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé uvedené v §265a odst. 2 tr. řádu jen v případě, že to zákon připouští, tzn. že toto rozhodnutí bylo vydáno již za účinnosti novely trestního řádu (zák. č. 265/2001 Sb.), tj. po 1. 1. 2002, kterou bylo dovolání do systému opravných prostředků zavedeno. Dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu je podle §265a odst. 2 písm. h) tr. řádu přípustné, neboť napadá rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest (§265a odst. 2 písm. a) tr. řádu). Obviněný, řádně zastoupený advokátem (§265d odst. 2 tr. řádu), je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. řádu osobou oprávněnou k podání dovolání, neboť napadá nesprávnost výroků, které se ho bezprostředně dotýkají. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda lze uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Podle tohoto ustanovení je tedy možné namítat, že zjištěný skutkový stav byl chybně posouzen jako trestný čin, ačkoliv zjištěný skutek nevykazuje znaky žádného trestného činu a o trestný čin tedy nejde, anebo je možné namítat, že zjištěný skutek měl být správně posouzen jako jiný trestný čin. V žádném případě nelze namítat nesprávnost samotného zjištění skutkového stavu. Nejvyšší soud musí vycházet z již soudem učiněného skutkového zjištění a v návaznosti na tento skutkový stav hodnotí správnost hmotněprávního posouzení. Z obsahu dovolání je však zřejmé, že dovolatel své námitky nevznáší vůči správnosti právního posouzení skutkového stavu věci, nýbrž soudům obou stupňů vytýká nesprávné hodnocení provedených důkazů, jehož důsledkem měl být i nesprávně zjištěný skutkový stav věci. Nutno v této souvislosti připomenout, že z vymezení důvodů dovolání uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu je zřejmé, že nesprávné skutkové zjištění dovolacím důvodem nemůže být v žádném případě. S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu než má na mysli ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je totiž podle námitek obsažených v dovolání spatřován pouze v nesprávném hodnocení důkazů, tudíž ve vadách skutkových. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel v souladu s §265f odst. 1 tr. řádu v dovolání nejenom odkázat na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, ale současně musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v §265b odst. 1 tr. řádu. Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. Nejvyšší soud proto odmítl dovolání obviněného, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení podle §265i odst. 3 tr. řádu. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. června 2002 Předseda senátu: JUDr. Michal M i k l á š

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/26/2002
Spisová značka:7 Tdo 198/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.198.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18