ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.36.2002.1
sp. zn. 7 Tdo 36/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 27. 3. 2002 o dovolání obviněného Z. Q. X., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2001, č. j. 8 To 67/2001-135, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 1 T 176/99 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) trestního řádu se dovolání obviněného Z. Q. X.
o d m í t á .
Odůvodnění:
Obviněný Z. Q. X. byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 13. 11. 2000, č. j. 1 T 176/99-97, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2001, č. j. 8 To 67/2001-135, uznán vinným trestným činem porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle §150 odst. 1 tr. zák. a byl mu za to uložen podle §150 odst. 1 tr. zák. a §53 odst. 1 tr. zák. peněžitý trest ve výši 10.000,-- Kč. Podle §54 odst. 3 tr. zák. byl obviněnému pro případ nezaplacení peněžitého trestu ve stanovené lhůtě stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) měsíce. Podle §229 tr. ř. byl poškozený C. I. v zastoupení Patentové, známkové a advokátní kanceláře odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Z obsahu trestního spisu vyplývá, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2001, č. j. 8 To 67/2001-135, jímž soud II. stupně odvolání obviněného proti rozsudku soudu I. stupně podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl, bylo obviněnému Z. Q. X. doručeno dne 21. 12. 2001 a jeho obhájkyni Mgr. L. V. dne 20. 12. 2001.
Proti shora citovanému rozhodnutí soudu II. stupně podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dne 20. 2. 2002 u Obvodního soudu pro Prahu 10 dovolání.
Nejvyšší soud shledal, že v posuzované věci není dovolání přípustné.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek bylo nově do trestního řádu začleněno novelou účinnou od 1. 1. 2002 (zákon č. 265/2001 Sb.). Časová působnost trestního řádu se řídí zásadou, že trestní řízení se koná podle zákona účinného v době řízení. V době do 1. 1. 2002 bylo možno pravomocné rozhodnutí napadnout pouze stížností pro porušení zákona nebo návrhem na povolení obnovy řízení. Jestliže dovolání bylo zavedeno s účinností od 1. 1. 2002, znamená to, že tento mimořádný opravný prostředek lze podat jen tehdy, nastanou-li podmínky pro jeho podání až po 1. 1. 2002, tj. za účinnosti zákona č. 265/2001 Sb. Pro shora uvedený závěr, tj. že dovolání lze podat jen proti rozhodnutím, která nabyla právní moci v době od 1. 1. 2002 svědčí i ta okolnost, že přechodná ustanovení zákona č. 265/2001 Sb. neupravují možnost podat dovolání proti rozhodnutím, která nabyla právní moci před účinností tohoto zákona.
Z výše uvedeného pak vyplývá, že dovoláním bylo napadeno usnesení, které nabylo právní moci dne 1. 11. 2001, tudíž proti němu nelze podat dovolání, neboť tento nový mimořádný opravný prostředek byl zaveden do trestního řádu až s účinností od 1. 1. 2002.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl jako nepřípustné, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a jemu předcházející řízení ve smyslu §265i odst. 3, 4 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. března 2002
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann