ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.37.2002.1
sp. zn. 7 Tdo 37/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 27. 3. 2002 o dovolání nejvyšší státní zástupkyně podaném v neprospěch obviněného J. G. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 11. 2001, sp. zn. 5 To 31/2001, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 46 T 8/2001 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání nejvyšší státní zástupkyně odmítá .
Odůvodnění:
Nejvyšší státní zástupkyně podala dne 31. 1. 2002 dovolání v neprospěch obviněného J. G. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 11. 2001, sp. zn. 5 To 31/2001, jímž byla podle §257 písm. b) tr. ř. per analogiam zrušena odsuzující část rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 10. 2001, sp. zn. 46 T 8/2001, a jímž zároveň bylo podle §11 odst. 1 písm. f) tr. ř. zastaveno trestní stíhání obviněného pro trestný čin ublížení na zdraví podle §222 odst. 1, 3 tr. zák.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v posuzované věci není dovolání přípustné.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který byl do trestního řádu nově zaveden zákonem č. 265/2001 Sb. Tento zákon je účinný od 1. 1. 2002. Časová působnost trestního řádu jako procesního předpisu – včetně jeho novel – je založena na zásadě, že trestní řízení probíhá podle zákona, který je účinný v době řízení. Jestliže trestní stíhání probíhalo a pravomocně skončilo před účinností zákona č. 265/2001 Sb., tedy před 1. 1. 2002, nebylo v té době vystaveno tomu, že by pravomocné rozhodnutí mohlo být napadeno jiným mimořádným opravným prostředkem než stížností pro porušení zákona ve smyslu §266 odst. 1 a násl. tr. ř. nebo návrhem na povolení obnovy řízení ve smyslu §277 odst. 1 a násl. tr. ř. Skutečnost, že dovolání jako další mimořádný opravný prostředek bylo zavedeno s účinností od 1. 1. 2002, znamená, že tento mimořádný opravný prostředek je možné podat pouze tehdy, nastanou-li v š e c h n y zákonné podmínky pro jeho podání v době od 1. 1. 2002, tedy za účinnosti zákona č. 265/2001 Sb.
Podle §265a odst. 1 tr. ř. dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ta část citovaného ustanovení, která obsahuje slova „a zákon to připouští“, ve vztahu k datu 1. 1. 2002 jako počátku účinnosti zákona č. 265/2001 Sb. znamená nejen to, že dovolání lze podat až od 1. 1. 2002, ale i to, že ho lze podat jen proti takovému rozhodnutí odvolacího soudu, které nabylo právní moci (tj. bylo vyhlášeno) v době od 1. 1. 2002. Rozhodnutími, ve vztahu k nimž je splněna zákonná podmínka pro dovolání, která je vyjádřena dikcí „a zákon to připouští“, jsou jen rozhodnutí vyhlášená odvolacím soudem v době od 1. 1. 2002.
Tento závěr je podporován také obsahem přechodných ustanovení pojatých do zákona č. 265/2001 Sb. (viz čl. II tohoto zákona). Tato ustanovení totiž neupravují možnost podat dovolání proti rozhodnutím, která nabyla právní moci před účinností citovaného zákona. Přitom průlomem do zásady, že trestní řízení se koná podle zákona účinného v době řízení, by v uvažovaném ohledu mohlo být jedině výslovné přechodné ustanovení. Takové ustanovení ale zákon č. 265/2001 Sb. nemá.
Z toho, pokud jde o posuzovaný případ, vyplývá, že když bylo napadené usnesení vyhlášeno a nabylo právní moci dne 29. 11. 2001, není možné podat proti němu dovolání jako mimořádný opravný prostředek zavedený s účinností od 1. 1. 2002.
Nejvyšší soud proto odmítl dovolání nejvyšší státní zástupkyně jako dovolání, které není přípustné, bez toho, že by na jeho podkladě přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle §265i odst. 3, 4 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. března 2002
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec