ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.675.2002.1
sp. zn. 7 Tdo 675/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. září 2002 v Brně o dovolání obviněného por. Ing. M. P., které podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. 4. 2002, sp. zn. 2 To 11/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 2 T 138/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. 4. 2002, sp. zn. 2 To 11/2002, bylo jako nedůvodné podle §256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného, které podal proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 2 T 138/2001, jímž byl uznán vinným trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 odst. 1 písm. a) tr. zák. a odsouzen podle §158 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na 6 měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 písm. a) a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku.
Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný včas prostřednictvím obhájce dovolání z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V jeho odůvodnění namítá, že mu vina nebyla nepochybně prokázána a o skutkovém ději vznikly tak výrazné pochybnosti, že měl odvolací soud vycházet ze zásady in dubio pro reo. Navrhl proto, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a přikázal soudu I. stupně věc znovu projednat a rozhodnout nebo aby dovolací soud rozhodl sám a podle §226 písm. a) tr. ř. jej zprostil obžaloby.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedla, že formálně uplatněný dovolací důvod není v souladu s obsahem odůvodnění, které neodpovídá ani žádnému jinému zákonnému důvodu dovolání. Navrhla proto, aby bylo dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud zjistil, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Podle tohoto ustanovení lze tedy namítat, že daný skutek byl chybně posouzen jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, anebo jde o jiný trestný čin. Ze znění tohoto ustanovení tedy vyplývá, že prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu (ani žádného jiného) nelze namítat nedostatečně zjištěný skutkový stav, který je v dovolacím řízení nezpochybnitelný a pro dovolací soud závazný. Z obsahu dovolání je však zřejmé, že dovolatel své námitky směřuje výlučně proti skutkovým zjištěním a nikoli proti právnímu posouzení skutku.
Dovolání obviněného bylo proto odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., aniž dovolací soud mohl z jeho podnětu napadené rozhodnutí přezkoumat. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. září 2002
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš