ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.780.2002.1
sp. zn. 7 Tdo 780/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 17. 10. 2002 o dovolání obviněné S. B., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2002, sp. zn. 9 To 181/2002, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 2 T 162/2001 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné S. B. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněná S. B. podala prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto její odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 19. 3. 2002, sp. zn. 2 T 162/2001. Napadené usnesení Městského soudu v Praze obviněná označila jako usnesení ze dne 4. 8. 2002, č. j. 2 T 162/2001. Žádné takové usnesení Městského soudu v Praze ve věci obviněné S. B. ale neexistuje. Ze spisu je zřejmé, že odvolání obviněné proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 bylo zamítnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2002, sp. zn. 9 To 181/2002. Nejvyšší soud proto považoval dovolání za podané proti tomuto usnesení a nepřihlížel k jeho nesprávnému označení v dovolání. Obviněná podala dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze v celém jeho rozsahu, s odkazem na dovolací důvod stanovený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a s návrhem, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a přikázal Městskému soudu v Praze nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo ve skutečnosti podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
Takto stanovený dovolací důvod znamená, že v dovolání je možné namítat nesprávnost právní kvalifikace skutku zjištěného soudem, a to v tom směru, že skutek byl nesprávně posouzen jako trestný čin, ačkoli nešlo o žádný trestný čin nebo šlo o jiný trestný čin, než jakým byl obviněný uznán vinným. Není ale možné namítat, že soud zjistil skutek nesprávně, že hodnotil důkazy vadně, že dokazování bylo neúplné apod.
V posuzovaném případě obviněná v dovolání neuplatnila žádnou námitku, která by odpovídala uvedenému dovolacímu důvodu. Své námitky v celém rozsahu zaměřila jen proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy a jaká skutková zjištění z nich vyvodily. Námitky obviněné byly založeny výhradně na tom, že podle jejího názoru provedenými důkazy nebyly prokázány skutky, kterými byla uznána vinnou, a že v tomto ohledu nebyly provedeny některé navrhované důkazy.
I když obviněná v dovolání formálně deklarovala dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., založila své dovolání na námitkách, které obsahově tento dovolací důvod nenaplňují.
Proto Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněné odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek stanovených v §265i odst. 3, 4 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. října 2002
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec