Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2002, sp. zn. 7 Tdo 865/2002 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.865.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.865.2002.1
sp. zn. 7 Tdo 865/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 30. 10. 2002 o dovolání obviněného M. B., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 8. 2002, č. j. 12 To 260/2002-482, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 10 T 51/2002, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá . Odůvodnění: Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 8. 2002, č. j. 12 To 260/2002-482, bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 10. 6. 2002, č. j. 10 T 51/2002-452. Tímto rozsudkem byl obviněný uznán vinným „trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. dílem dokonaným, dílem ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák“. Za tento trestný čin byl obviněnému uložen podle §247 odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému uložen trest propadnutí věci v rozsudku uvedené. Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu obviněný podal v zákonné lhůtě (§265e odst. 1 tr. ř.) prostřednictvím obhájce dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. V podaném dovolání vytkl odvolacímu soudu, že se nezabýval dostatečně důsledně námitkami obhajoby uvedenými v odvolání a v návaznosti na to považuje zamítavý výrok odvolacího soudu za chybný. Odvolací soud rozhodl podle názoru obviněného o zamítnutí jeho odvolání, aniž by byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Podle názoru dovolatele trpí řízení před soudy obou stupňů podstatnými vadami, které spočívají „v nedostatečném objasnění skutečného stavu věci“. Potřebu doplnění dokazování podepřel tím, že v dovolání navrhl provedení dalších důkazů. V závěrečném petitu Nejvyššímu soudu navrhl, aby ve smyslu §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil (ve vztahu ke své osobě) usnesení krajského soudu, i rozsudek nalézacího soudu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené části obsahově navazující, pokud vzhledem ke změnám navozeným zrušením těchto rozhodnutí pozbyla podkladu, a podle §265l odst. 1 tr. ř. rozhodl tak, že se věc přikazuje Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou k novému projednání a rozhodnutí. Podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. ve znění zákona č. 265/2001 Sb. (tj. před novelou provedenou zákonem č. 200/2002 Sb.) bylo možné dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Text toho ustanovení byl zákonem č. 200/2002 Sb., s účinností od 24. 5. 2002, částečně pozměněn a přesunut pod ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. a také doplněn o následující část „nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) tr. ř.“ Nejvyšší soud k dovolacímu důvodu, který obviněný uplatnil neshledal, že by dovolatel dovoláním brojil proti rozhodnutí, v němž některý výrok chybí nebo je neúplný /jak by vyplývalo ze znění trestního řádu účinného v době podání dovolání §265b odst. 1 písm. k) tr. ř./, ale z obsahu jeho dovolání vyplývá, že je směřováno proti zamítavému rozhodnutí odvolacího soudu, proto (s ohledem na obsah podaného dovolání) se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda uplatněná námitka dovolání naplňuje dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Prostřednictvím dovolacích důvodů vypočtených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. se lze domáhat nápravy vad, které mohou být právní i procesní povahy. Z toho, jak jsou tyto dovolací důvody koncipovány navíc vyplývá, že dovolání nemůže směřovat proti hodnocení důkazů ani proti skutkovým zjištěním, která se stala podkladem pro rozhodnutí. To ve vztahu k uplatněným námitkám a dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. znamená, že ani na podkladě tohoto dovolacího důvodu se nelze domáhat přezkumu skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Význam §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. vyplývá již ze samotného znění tohoto ustanovení. Ta část citovaného ustanovení, podle které dovolání lze podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, aniž by byly splněny p r o c e s n í podmínky, se uplatní v případech, kdy rozhodnutím o řádném opravném prostředku byl obviněnému odepřen přístup k odvolací instanci, protože soud druhého stupně řádný opravný prostředek chybně zamítl nebo odmítl, aniž z jeho podnětu napadené rozhodnutí soudu prvního stupně meritorně přezkoumal. O tento dovolací důvod by šlo jedině tehdy, bylo-li odvolání obviněného zamítnuto podle §253 odst. 1 tr. ř. nebo odmítnuto podle §253 odst. 3 tr. ř. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že tento dovolací důvod na posuzovaný případ nedopadá, neboť odvolání obviněného krajský soud přezkoumal z hledisek uvedených v §254 tr. ř., čímž napadené rozhodnutí nalézacího soudu podrobil meritornímu přezkumu. Nejednalo se tedy o zamítnutí nebo odmítnutí odvolání z procesních důvodů, tj. proto, že bylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci předtím již výslovně vzala zpět (§253 odst. 1 tr. ř.), resp. proto, že by šlo o odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání (§253 odst. 3 tr. ř.). Je zřejmé, že námitky obviněného na uvedený dovolací důvod nedopadají a jsou pouze vyjádřením toho, že obviněný není spokojen s tím, jak byl zjištěn skutkový stav věci. Ta část ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ve znění zákona č. 200/2002 Sb., podle které lze dovolání podat, jestli bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku a v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., se na konkrétní případ rovněž nevztahuje, protože obviněný v dovolání neuplatnil ani jeden z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Za této situace dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř., a proto rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno, aniž by napadené usnesení a předcházející řízení přezkoumal z hledisek stanovených v §265i odst. 3, 4 tr. ř. Za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. října 2002 Předseda senátu: JUDr. Jan Engelmann

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/30/2002
Spisová značka:7 Tdo 865/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.865.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19