ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.890.2002.1
sp. zn. 7 Tdo 890/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 6. 11. 2002 o dovolání obviněného A. N., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2002, sp. zn. 61 T 195/2002, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 6 T 45/2002 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného A. N. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný A. N. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2002, sp. zn. 61 T 195/2002, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 3. 2002, sp. zn. 6 T 45/2002. Dovolání podal v rozsahu výroku o vině i trestu, a to s odkazem na dovolací důvod stanovený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a aby přikázal soudu prvního stupně nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že jde o dovolání podané ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
Takto stanovený dovolací důvod znamená, že v dovolání je možné namítat nesprávnou právní kvalifikaci skutku, který byl zjištěn soudem. Je tedy možné namítat, že skutek zjištěný soudem byl v rozporu se zákonem kvalifikován jako trestný čin, ačkoli vůbec nešlo o trestný čin nebo šlo o jiný trestný čin, než jakým byl obviněný uznán vinným. To znamená, že v dovolání lze uplatňovat pouze p r á v n í námitky vázané ke skutkovému stavu, jak byl zjištěn soudem, avšak nelze uplatňovat s k u t k o v é námitky, tj. námitky proti skutkovým zjištěním soudu, proti hodnocení důkazů apod.
V posuzovaném případě obviněný opřel své dovolání v celém rozsahu výhradně jen o námitky směřující proti skutkovým zjištěním, které se staly podkladem výroku o vině. Obviněný totiž namítl, že se nedopustil jednání, jímž byl uznán vinným, a podrobně tuto svou námitku rozvedl odkazem na to, v čem spatřuje vadné hodnocení důkazů a vadný postup soudu při samotném provádění důkazů. Obviněný v dovolání neuplatnil žádnou námitku, která by se jakkoli týkala právního posouzení skutku zjištěného soudem. Jeho dovolání bylo plně zaměřeno jen na to, aby dosáhl změny skutkových zjištění, z nichž soudy vycházely. Tím se dovolání obviněného ocitlo zcela mimo rámec zákonného dovolacího důvodu. To platí i o té části dovolání, v níž obviněný namítal nepřiměřenost uloženého trestu.
Obviněný v dovolání sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak dovolání založil na námitkách, které obsahově tento dovolací důvod nenaplňují.
Proto Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle §265i odst. 3 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. listopadu 2002
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec