Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.11.2002, sp. zn. 7 Tdo 905/2002 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.905.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.905.2002.1
sp. zn. 7 Tdo 905/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 20. listopadu 2002 v neveřejném zasedání v Brně o dovolání obviněného J. D., které podal proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 3. 2002, sp. zn. 11 To 74/2002, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 14. 1. 2002, sp. zn. 20 T 151/2001, byl obviněný J. D. uznán vinným trestným činem pojistného podvodu podle §250a odst. 1, 3 tr. zák. a odsouzen k peněžitému trestu ve výši 30.000,- Kč s náhradním trestem odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost k náhradě škody Č. p., a. s., ve výši 88.337,- Kč. Shora uvedeným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové bylo odvolání obviněného jako nedůvodné zamítnuto podle §256 tr. ř. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce včas dovolání. S poukazem na uplatněný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítá, že znalecký posudek, ze kterého soudy vycházely, je neobjektivní a rovněž výpověď spoluodsouzeného V. K. nemá žádnou důkazní sílu, protože tento jednal a vypovídal rozporuplně. Ze strany obou soudů tak podle názoru dovolatele došlo k porušení §2 odst. 5 tr. ř., když řízení bylo vedeno tendenčně v jeho neprospěch a za průkazné byly vzaty důkazy bez jakékoli důkazní síly a navíc nebyly hodnoceny na základě pečlivého uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu, když se soudy rovněž nevypořádaly se závěry dopravní policie i Č. p., a. s., týkajících se dopravní nehody dne 24. 8. 1999. Navrhl proto, aby byla rozhodnutí soudů obou stupňů zrušena a věc přikázána k novému projednání a rozhodnutí. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Podle tohoto ustanovení je proto možno namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně právně posouzen jako určitý trestný čin, ač jde o trestný čin jiný, nebo daný skutek nenaplňuje znaky žádného trestného činu. V žádném případě nelze napadat nesprávnost skutkových zjištění soudu, když daný skutkový stav je pro dovolací soud závazný, nemůže jej měnit a hodnotí pouze správnost jeho právního posouzení. Námitkami proti správnosti právního posouzení skutku ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. proto nejsou námitky zpochybňující správnost skutkového stavu tak, jak byl soudem zjištěn a tento dovolací důvod nenaplňují. V případě jejich uplatnění v dovolání je nutno dovolání bez věcného přezkoumání věci odmítnout podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Protože také shora uvedené námitky dovolatele vesměs směřují proti správnosti zjištěného skutkového stavu a nikoli, byť formálně uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., proti právnímu posouzení skutku, bylo podané dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 20. listopadu 2002 Předseda senátu: JUDr. Michal Mikláš

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/20/2002
Spisová značka:7 Tdo 905/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.905.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19