ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.965.2002.1
sp. zn. 7 Tdo 965/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. listopadu 2002 v Brně o dovolání obviněného Mgr. D. S., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. července 2002, sp. zn. 7 To 223/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 2 T 12/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 25. 3. 2002, sp. zn. 2 T 12/2002, byl obviněný uznán vinným trestným činem porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle §152 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil jednáním ve výroku tohoto rozsudku uvedeným. Podle §24 odst. 1 tr. zák. bylo soudem I. stupně upuštěno od potrestání obviněného, přičemž podle §229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o uplatněných nárocích poškozených na náhradu škody.
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 4. 7. 2002, sp. zn. 7 To 223/2002, k odvolání okresního státního zástupce a poškozených podle §258 odst. 1 písm. e), f), odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek soudu I. stupně toliko ve výroku o trestu a náhradě škody. Podle §259 odst. 3 písm. a) tr. ř. a §152 odst. 1 tr. zák., za použití §58 odst. 1, §59 odst. 1 tr. zák., pak obviněnému uložil trest odnětí svobody na 5 měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu 1 roku. Podle §228 odst. 1 tr. ř. uložil obviněnému také povinnost k náhradě škody.
Proti výroku o trestu v rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce včas dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nesprávné právní posouzení jeho jednání spatřuje v závěru odvolacího soudu o neexistenci podmínek upuštění od potrestání podle §24 odst. 1 tr. zák. Poukazuje na skutečnost, že jednal a uzavřel smlouvy se subjekty, u nichž měl za to, že jsou zřízeny k ochraně autorských práv a byl v dobré víře, že pro ochranu těchto práv udělal vše, co bylo nutno. Z uzavřených smluv plynuly i účtované poplatky a okamžitě po zjištění nedostatků sjednal nápravu. Nelze mu proto přičítat k tíži, že trestnou činnost páchal dlouhodobě a ani vázanost České republiky mezinárodními smlouvami o ochraně autorských práv paušálně neznamená, že nelze u daného trestného činu aplikovat ustanovení §24 odst. 1 tr. zák. Uložení trestu je tak v zásadním rozporu s účelem trestu podle §23 odst. 1 tr. zák. i jeho výměrou podle §31 odst. 1, 2 tr. zák. Navrhl proto, aby po zrušení rozsudku odvolacího soudu bylo tomuto přikázáno věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, nebo aby dovolací soud sám rozhodl ve smyslu §24 odst. 1 tr. zák.
Obviněným uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, spočívá-li dovoláním napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu lze proto namítat pouze to, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny z hlediska příslušných ustanovení hmotného práva. Protože obviněný, ač formálně uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., směřuje své námitky výhradně proti výroku o trestu, tyto jeho námitky uvedený důvod dovolání nenaplňují.
V případě upuštění od potrestání podle §24 odst. 1 tr. zák., kterého se obviněný dovoláním v podstatě domáhá, může být naplněn dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. i) tr. ř., ale toliko v případě, bylo-li rozhodnuto o upuštění od potrestání, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takový postup. O takovýto případ se ale v této věci nejedná a k podání dovolání z tohoto důvodu, tj. v podstatě ve svůj neprospěch není ani obviněný osobou oprávněnou a přichází v úvahu pouze ze strany nejvyššího státní zástupce.
I když směřuje obviněný své námitky výlučně proti výroku o trestu, který lze obecně napadat pouze dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., ani tento dovolací důvod jeho námitky nenaplňují. Tento dovolací důvod je totiž dán pouze tehdy, byl-li obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Obviněný však žádné námitky v tomto směru v dovolání neuvádí, ale domáhá se, jak již bylo uvedeno, aby u něj bylo upuštěno od potrestání podle §24 odst. 1 tr. zák.
Protože námitky obviněného nenaplňují žádný z dovolacích důvodů uvedených v §265b odst. 1 tr. ř., bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. listopadu 2002
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš