Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2002, sp. zn. 7 Tdo 976/2002 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.976.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.976.2002.1
sp. zn. 7 Tdo 976/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 28. 11. 2002 o dovolání obviněného V. D., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 7 To 364/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 1 T 88/2002 takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá . Odůvodnění: Obviněný V. D. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 7 To 364/2002, jímž byl z podnětu odvolání okresního státního zástupce zrušen rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 15. 7. 2002, sp. zn. 1 T 88/2002, ohledně obviněného V. D. ve výroku o trestu podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. a za podmínek §259 odst. 3 tr. ř. byl obviněnému uložen podle §187 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků. Pro výkon uloženého trestu byl obviněný podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Ve výroku o vině a uloženém ochranném léčení zůstal napadený rozsudek nezměněn. Dovolání obviněný podal s odkazem na dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil „výrok rozsudku soudu II. stupně, podle něhož se rozsudek soudu I. stupně zrušuje v části výroku o trestu a nově se podle tohoto rozsudku soudu II. stupně obviněný odsuzuje k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků nepodmíněně a pro výkon trestu zařazuje do věznice s ostrahou“. Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo ve skutečnosti podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Takto vymezený dovolací důvod znamená, že dovoláním lze namítat, že skutek který byl zjištěn soudem, byl vadně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli správně nešlo o žádný trestný čin nebo šlo o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Jiné hmotněprávní posouzení než posouzení skutku může být nesprávné, pokud se týká některé další otázky, která přímo nespočívá v právní kvalifikaci skutku, ale v posuzování jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. K uvedenému dovolacímu důvodu je možno dále uvést, že v souladu s ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je tedy jen takové dovolání, v němž jsou uplatněny právní námitky proti tomu, jak byl posouzen skutkový stav zjištěný soudem. S citovaným ustanovením nekorespondují skutkové námitky, v nichž jsou vznášeny výhrady proti tomu, jak soudy zjistily skutkový stav, jak hodnotily důkazy, jak při dokazování postupovaly apod. Z podaného dovolání je zřejmé, že v dovolání byly uplatněny jiné důvody, než které má na mysli §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně uplatnil výše uvedený dovolací důvod, avšak z odůvodnění jeho dovolání lze jednoznačně dovodit, že jeho námitky nesměřují proti právnímu posouzení skutku. Právním posouzením skutku se totiž rozumí jeho kvalifikace, příp. kvalifikace jiné okolnosti skutkové povahy podle příslušných ustanovení hmotného práva. V souvislosti s výše uvedeným je potřebné zmínit také ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Podle tohoto ustanovení je důvod dovolání dán tehdy, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jedná se tedy o dovolací důvod, kterým lze napadat toliko pochybení soudu co do druhu a výměry uloženého trestu. Výkladem tohoto ustanovení lze dojít pouze k tomu závěru, že dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je speciálním důvodem ve vztahu k dovolacímu důvodu uvedenému v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Pokud tedy má některá z osob oprávněných podat dovolání námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu, může je uplatnit v rámci tohoto speciálního ustanovení /§265b odst. 1 písm. h) tr. ř./, nikoli však prostřednictvím jiného důvodu uvedeného v §265b odst. 1 tr. ř. Aby pak došlo k naplnění tohoto ustanovení /§265b odst. 1 písm. h) tr. ř./, musí být v textu dovolání namítána existence jedné ze dvou alternativ, tedy že došlo k uložení nepřípustného druhu trestu či druhu trestu sice přípustného, avšak mimo zákonnou trestní sazbu. Prostřednictvím dovolacího důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze tedy namítat pochybení soudu spočívající v nerespektování §31 tr. ř. Opačný výklad /tj. že jiná pochybení soudu vztahující se k druhu a výměře uloženého trestu je možno namítat prostřednictvím např. dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř./ by nezbytně vedl k závěru o nadbytečnosti dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Z důvodů shora uvedených dospěl Nejvyšší soud k závěru, že vzhledem k argumentaci uplatněné dovolatelem v podaném dovolání, která směřuje výlučně proti druhu uloženého trestu /aniž by z ní současně bylo možno dovodit námitky ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř./, není naplněn žádný z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř. Platí totiž, že obsah konkrétně uplatněných námitek, tvrzení i právních názorů, o něž je v dovolání opírána existence určitého dovolacího důvodu, musí skutečně věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů. S ohledem na skutečnosti shora uvedené dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný podal dovolání z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., a proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu napadené rozhodnutí a řízení jemu předcházející přezkoumal podle §265i odst. 3, 4 tr. ř. Nejvyšší soud poukazuje na to, že pokud by obviněný namítal nesprávné hmotně právní posouzení /uplatnil dovolací důvod §265b odst. 1 písm. g) tr. ř./, např. v souvislosti s pochybením soudu při ukládání souhrnného trestu, úhrnného trestu a společného trestu za pokračování v trestném činu, správně by odkázal na zákonný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 28. listopadu 2002 Předseda senátu: JUDr. Jan Engelmann

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/28/2002
Spisová značka:7 Tdo 976/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.976.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19