ECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.988.2002.1
sp. zn. 7 Tdo 988/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 28. 11. 2002 o dovolání obviněného V. K., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 7. 2002, sp. zn. 7 To 328/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 1 T 153/2000 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného V. K. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný V. K. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 7. 2002, sp. zn. 7 To 328/2002, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 7. 6. 2002, sp. zn. 1 T 153/2000. Dovolání podal v rozsahu odpovídajícím výroku o vině trestným činem úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 3 tr. zák. a výroku o trestu, a to z důvodu stanoveného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby Okresnímu soudu Brno?venkov přikázal nové projednání a rozhodnutí věci nebo ho sám zprostil obžaloby.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
Takto stanovený dovolací důvod znamená, že dovoláním je možné napadat právní kvalifikaci skutku zjištěného soudem, a to v tom smyslu, že zjištěný skutek byl nesprávně posouzen jako trestný čin, ačkoli nešlo o trestný čin vůbec nebo šlo o jiný trestný čin, než jakým byl obviněný uznán vinným. Není však možné napadat samotná skutková zjištění, která soud učinil, způsob hodnocení důkazů, postup při provádění důkazů apod. Z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy jsou přípustné p r á v n í námitky proti tomu, jak byl kvalifikován soudem zjištěný skutek, ale nejsou přípustné s k u t k o v é námitky proti tomu, jak soud zjistil skutkový stav.
V posuzovaném případě obviněný v celém rozsahu uplatnil výhradně jen námitky proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy a jaká zjištění z nich vyvodily. Skutek, který byl zjištěn Okresním soudem Brno-venkov a ze kterého vycházel i Krajský soud v Brně, spočíval v podstatě v tom, že obviněný ve čtyřech případech v úmyslu odebrat na leasing zboží bez úhrady při uzavírání smluv o finančním pronájmu uváděl lživé údaje ohledně svého zaměstnavatele a předkládal padělané potvrzení o výši mzdy. Dovolání obviněného bylo založeno na tvrzení, že mu byly odcizeny veškeré osobní doklady a že s použitím těchto dokladů se činu dopustily jiné osoby. Obviněný v dovolání neuvedl nic, co by mělo jakýkoli vztah k otázce právního posouzení skutku zjištěného soudem, a dovoláním se domáhal změny skutkových zjištění soudu. Jeho námitka, že nespáchal trestný čin tedy není právní námitkou v tom smyslu, že by šlo o námitku nesprávné právní kvalifikace skutku zjištěného soudem, ale skutkovou námitkou, která je spojována se snahou obviněného o změnu skutkových zjištění soudu.
Z toho je zřejmé, že i když obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., opřel své dovolání o námitky, které tento dovolací důvod obsahově nenaplňují.
Proto Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení podle §265i odst. 3 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. listopadu 2002
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec