ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.109.2003.1
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Hasche a soudců JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Stanislava Rizmana ve veřejném zasedání konaném dne 20. června 2003 projednal návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na uznání rozsudků soudů Slovenské republiky a rozhodl takto:
Podle §384a odst. 1 tr. ř., v trestní věci odsouzeného R. B., státního občana České republiky, se u z n á v á na území České republiky rozsudek Okresního soudu ve Skalici, Slovenská republika, ze dne 18. 3. 2002, sp. zn. 1 T 93/01, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Trnavě, Slovenská republika, ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 3 To 84/02.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Skalici, Slovenská republika, ze dne 18. 3. 2002, sp. zn. 1 T 93/01, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Trnavě, Slovenská republika, ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 3 To 84/02, byl R. B. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držby omamné látky, psychotropní látky, jedu a prekursoru a obchodování s nimi podle §9 odst. 2, §187 odst. 1 písm. a), c), d) trestního zákona. Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let. Dále mu bylo uloženo ochranné ambulantní protitoxikomanické léčení.
Stalo se tak na základě zjištění, že poté, co spoluodsouzený L. v přesně nezjištěném období měsíce září 2001 přivezl do S., část K. h., do vinohradnické chatky bez čísla popisného, destilační zařízení na výrobu omamné látky, na tomto R. B. společně s spoluodsouzenými L. a T. do 5. 10. 2001 vyráběl ze Solutanu metamfetamin a tento zprostředkovávali jiným osobám.
Obě citovaná rozhodnutí slovenských soudů nabyla právní moci dne 27. 6. 2002.
V současné době odsouzený R. B. vykonává trest odnětí svobody v Ústavu pro výkon trestu odnětí svobody v H. n. P. s tím, že podle vyjádření dotčených orgánů má být výkon trestu ukončen dne 5. 10. 2004.
Odsouzený projevil nejprve v podání adresovaném Ministerstvu spravedlnosti České republiky zájem o předání k výkonu trestu do České republiky a následně v prohlášení učiněném v místě výkonu trestu dne 10. 9. 2002 uvedl, že po poučení o právních důsledcích předání k výkonu trestu odnětí svobody do České republiky s tímto souhlasí.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky předložilo proto dne 29. 5. 2003 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby podle §384a odst. 1 tr. ř. výše citovaná rozhodnutí slovenských soudů uznal na území České republiky.
Nejvyšší soud České republiky přezkoumal předloženou trestní věc a shledal, že právní podmínky pro uznání předmětných rozhodnutí jsou v této věci splněny tak, jak jsou stanoveny v příslušných ustanoveních Smlouvy mezi Slovenskou republikou a Českou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech uveřejněné pod č. 209/1993 Sb. a Úmluvy o předávání odsouzených osob uveřejněné pod č. 553/1992 Sb.
Odsouzený R. B. je podle vyjádření Okresního úřadu v H. ze dne 9. 9. 2002 občanem České republiky, který vyjádřil v prohlášení ze dne 10. 9. 2002 souhlas s předáním k výkonu trestu na území České republiky, přičemž skutek, pro který byl odsouzen, vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1 tr. zák.) a zbytek trestu odnětí svobody, který je třeba ještě vykonat, převyšuje dobu šesti měsíců.
Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, že se návrhu na uznání cizozemského rozsudku vyhovuje.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není žádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. června 2003
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch