ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.11.2003.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 25. února 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. F., rozsudkem Zemského soudu v Regensburgu, Spolková republika Německo, ze dne 16. 11. 2000, sp. zn. 1 Kls 103 Js 12440/99, pro napomáhání k nedovolenému získání poloautomatické samonabíjecí zbraně, z nabádání k nedovolenému dovozu válečné zbraně s vykonáním násilí a s pokusem nedovoleného přenechání válečné zbraně neoprávněné osobě podle §3 odst. 1, 4, §6 odst. 3, §27 odst. 1 věta první, §34 odst. 1 věta první, §35 odst. 1 věta první, §53 odst. 1 č. 3, 3a, odst. 3 č. 2 zákona o zbraních ve spojení s č. 29b Seznamu válečných zbraní a §52, §53, §26 a §27 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k celkovému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a jedenácti měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Regensburgu, Spolková republika Německo, ze dne
16. 11. 2000, sp. zn. 1 Kls 103 Js 12440/99, byl J. F. uznán vinným pro napomáhání
k nedovolenému získání poloautomatické samonabíjecí zbraně, z nabádání
k nedovolenému dovozu válečné zbraně s vykonáním násilí a s pokusem nedovoleného přenechání válečné zbraně neoprávněné osobě podle §3 odst. 1, 4, §6 odst. 3, §27 odst. 1 věta první, §34 odst. 1 věta první, §35 odst. 1 věta první, §53 odst. 1 č. 3, 3a, odst. 3 č. 2 zákona o zbraních ve spojení s č. 29b Seznamu válečných zbraní a §52, §53, §26 a §27 trestního zákona Spolkové republiky Německo, a byl mu za to uložen celkový trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a jedenácti měsíců.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil v podstatě tím, že v létě 1999 opatřil pro další osobu od českých prodejců pistoli she X, kalibr 7,65 mm,
č. 081163, včetně 21 nábojů a tlumiče za částku 1 500 DM a 16. 11. 1999 přivezl do M. poloautomatickou pistoli Skorpion MP 61, včetně tlumiče a 100 nábojů, kterou předal skrytému vyšetřovateli zemského kriminálního úřadu za částku 2 400 DM.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného ozbrojování podle §185 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Obviněný se pro finanční prospěch dopustil závažné trestné činnosti, a to ve dvou případech. Tuto činnost spáchal přesto, že byl již v minulosti na území Spolkové republiky Německo opakovaně odsouzen, a to dokonce pro trestnou činnost stejné povahy. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. února 2003
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík