ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.129.2003.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 11. července 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. K., rozsudkem Zemského soudu ve Weidenu, Spolková republika Německo, ze dne 2. 7. 1999, sp. zn. KLs 7 Js 12126/98, ve spojení s rozsudkem Spolkového soudního dvora ze dne 13. 10. 1999, sp. zn. 1 StR 499/99, a s rozsudkem Zemského soudu ve Weidenu ze dne 10. 1. 2000, sp. zn. 2 KLs 7 Js 12126/98, a to pro trestné činy kolektivního nedovoleného dovozu omamných prostředků v nemalém množství a napomáhání nedovolenému obchodování s omamnými prostředky v nemalém množství podle §30 odst. 1 č. 4, §29a odst. 1 č. 2, §3 odst. 1, §1 odst. 1, přílohy I část b) zákona o omamných látkách, §25 odst. 2, §27, §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu ve Weidenu, Spolková republika Německo, ze dne 2. 7. 1999, sp. zn. KLs 7 Js 12126/98, ve spojení s rozsudkem Spolkového soudního dvora ze dne 13. 10. 1999, sp. zn. 1 StR 499/99, a s rozsudkem Zemského soudu ve Weidenu ze dne 10. 1. 2000, sp. zn. 2 KLs 7 Js 12126/98, který nabyl právní moci dne 2. 5. 2000, byl J. K. uznán vinným trestnými činy kolektivního nedovoleného dovozu omamných prostředků v nemalém množství a napomáhání nedovolenému obchodování s omamnými prostředky v nemalém množství podle §30 odst. 1 č. 4, §29a odst. 1 č. 2, §3 odst. 1, §1 odst. 1, přílohy I část b) zákona o omamných látkách, §25 odst. 2, §27, §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za které byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let.
Uvedených trestných činů se podle zjištění soudů dopustil tím, že dne 1. 10. 1998 převzal od F. C. v P. osobní vozidlo Škoda, české SPZ, v jehož zavazadlovém prostoru se nacházely dva balíčky heroinu o celkové čisté váze 967,5 g, s minimálním množstvím diacetylmorphin-hydrochloridu o váze 165,9 g. S vozidlem odjel domů a odtud vyrozuměl spoluodsouzeného B., že je třeba vykonat kurýrní jízdu. V S. pak B. dne 2. 10. 1998 převzal osobní auto a odjel do Ch. Tam podle instrukcí K. vyndal heroin ze zavazadlového prostoru a uschoval jej do své bundy. Poté okolo 11.00 hod. uvedeným vozem přijeli na hraniční přechod W.-H., přes který chtěli látku převézt do Spolkové republiky Německo. Při policejní kontrole však byla zajištěna. Odsouzený K. přitom jednal s vědomím, že balíčky, které převáží, obsahují tvrdé drogy. Byl mu přislíben finanční prospěch ve formě slevy z dluhu ve výši 500 DM.
Dne 2. 7. 2003 pod sp. zn. 4693/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německých soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemskými soudy do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. K. se dopustil závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Rovněž je nutno přihlédnout k povaze převážených omamných látek (heroin) a jejich množství (cca 1 kg). Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen vysoký nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. července 2003
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch